Zpackaní Brouci
I chyba může být někdy výhodou
by Carl Wieland
Problematickou otázkou evoluční víry je: „Jakým mechanismem byly vlastně přidány
všechny ty nové informace potřebné k postupné přeměně jednobuněčného tvora na pelikány,
palmy a lidi?“ Přirozený výběr sám o sobě nestačí; výběr znamená likvidaci
informací. Skupina tvorů se může lépe adaptovat například na chlad a to vyloučením
jedinců, kteří nenesou dost genetické informace pro tvorbu husté srsti. Ale to nevysvětluje
původ informace pro tvorbu husté srsti.
Aby evolucionisté vysvětlili nové informace potřebné pro jejich teorii, mají jen
jediné želízko v ohni — mutace. Tyto náhodné chyby vznikají, když se genetická
informace (což je kódovaná sada instrukcí v DNA, která je „vzorem“ nebo
„plánem“ specifikujícím stavbu a fungování jakéhokoliv tvora) kopíruje
z jedné generace na druhou. Takovéto pomíchání informace má však přirozenou tendenci
být škodlivé,1 nebo přinejlepším neutrální.2
Nicméně, evolucionisté věří, že se příležitostně objeví „dobrá“ mutace,
která je ve výběru upřednostněna a umožní tvorovi, aby postoupil na své evoluční
cestě a stal se něčím úplně jiným.
Špatná změna
Existují „dobré“ mutace? Evolucionisté mohou ukázat na hrstku případů,
kdy mutace pomohla tvorovi přežít lépe než těm, kteří ji neměli. I když je potřeba
se na tyto mutace podívat zblízka. Takzvané „dobré“ chyby jsou pořád
špatnými změnami na to, aby proměnily rybu ve filozofa — ony totiž vedou přesně
opačným směrem. Místo aby informace přidávaly, tak informace ničí nebo narušují
způsob jejich vyjádření (ale to není překvapivé, jelikož jsou to pořád náhodné chyby).
Tak například brouci, kteří ztratili svá křídla. Určitý druh okřídleného brouka
obývá velkou oblast kontinentu. Na malém větrném ostrůvku však stejný druh brouka
křídla nemá.
Snadno si představíme co se stalo. V populaci brouků se občas vyskytne defekt způsobený
mutací, který zabrání zformování křídel. To znamená, že je nějakým způsobem ztracena
nebo pomíchána informace pro „tvorbu křídel“.
Poškozený gen (gen je jako dlouhá „věta“ nesoucí část instrukcí zaznamenaných
v DNA) bude předán všem potomkům tohoto brouka a také následujícímu potomstvu, protože
se kopíruje znovu a znovu. A tak budou všichni potomci tohoto brouka bez křídel.
Pokud by žil brouk s defektem způsobujícím bezkřídlost např. na australské pevnině,
měl by menší šanci uniknout hmyzožravcům a tak by byl pravděpodobněji vyřazen pomocí
principu „přežití nejsilnějšího“ ještě před tím než by zanechal potomstvo.
Takzvaný „přirozený výběr“ by pomohl odstranit (nebo alespoň omezit
hromadění) podobné genetické chyby.
Odfouknuti
Ovšem na větrném ostrůvku mají létající brouci sklon být odváti na moře a proto
je výhodou nemít křídla. Časem pak zajistí eliminace všech brouků s křídly to, že
přežije jen nová „bezkřídlá“ varianta, která byla tímto „přirozeně
vybrána“. „Vidíte!“, řekne evolucionista. „Prospěšná mutace
— evoluce v akci!“ Nicméně s tím neuspěje, protože i když je tato mutace
výhodná pro přežití, pořád je to chyba — a tedy ztráta nebo poškození informace.
A to je přesný opak toho, co evolucionisté potřebují, aby předvedli skutečnou evoluci.
Abychom mohli věřit údajnému procesu, který měl změnit molekuly v člověka, byla
by potřeba takové mutace, která by přidávala informace. Ukazovat, že chyba způsobená
ztrátou informace dává lepší šance na přežití, je bezvýznamné (alespoň co se týče
důkazu skutečné evoluce).
Souhrn:
- Evoluční teorie potřebuje, aby nějaká mutace šla „vzhůru“— a přidala
informaci.
- Mutace, které pozorujeme jsou obecně neutrální (nemění informaci nebo její „význam“
v kódu) nebo míří informačně dolů — chyby, které ztrácí/poškozují informace.
- Vzácné „výhodné“ mutace, na kterých lpějí evolucionisté, vypadají, že
jsou stejně jako ta s bezkřídlým broukem — změnami směrem „dolů“.
A tím pádem také ztrátami informací, které i když poskytují výhodu pro přežití,
míří pro potřeby evoluce přesně opačným směrem.
Všechny naše zkušenosti z reálného světa, zejména ty z „informačního věku“,
ukazují, že spoléhat na vytvoření informace pomocí náhodné chyby kopírování je toužebné
přání „slepě věřících,“ ne věda.
Poznámky
- Například tisíce lidských dědičných nemocí jsou způsobeny pouze zděděnými mutačními
chybami.
- Změny, které nemají vliv na výsledek nebo smysl vyjádřený kódem. Jako (nepochybně
omezenou) analogii použijeme češtinu, ve které hypotetická přenášená zpráva „Pozor,
v lese je vrah!“, utrpí náhodnou záměnu jednoho písmene a je změněna na „Pozor,
v lese je vrak!“. Výsledkem je potenciální katastrofa podobně jako u škodlivé
mutace. Zatímco změna na „ Pozor, v lesu je vrah!“ bude neutrální; dojde
ke změně, ale výsledek/význam zůstane zachován.
| The article you just read is free, but the staff time working on it … isn’t. Consider a small gift to keep this site going.  | | |
|
