Schovaní pod kobercem katedrály v Carlisle: dinosauři!

podle Mark Harwood
přeložil Pavel Kábrt (Kreacionismus.cz)

Kaplan laskavě souhlasil s odrolováním bohatě zdobeného koberce, který byl natažen mezi sborovými lavicemi velkolepé katedrály v Carlisle v severní Anglii. Dole pod tím byla mramorová hrobka biskupa Bella, který zemřel v roce 1496, před o málo více jak 500 lety. Obklopuje ji jedna z nejlépe zachovalých ukázek mosazné práce středověku. Protože jsme o tom četli v časopisu Creation,¹ přijeli jsme s mojí ženou do této katedrály, abychom na vlastní oči uviděli ty úžasné obrazy, vyryté do mědi zdobící tuto hrobku. Kaplan nám vysvětlil, že koberec je zde proto, aby chránil měděné rytiny od dalšího poškození. To bylo hned zřejmé, jak se nohy hochů ze sboru po staletí šoupaly přes hrobku.

Proč se zajímáme o středověké mosazné rytiny? Protože tam jsou mezi zobrazenými, mnoha běžnými každodenními zvířaty a rostlinami, dva zvláštní tvorové s dlouhými krky a něčím, co se zdá být cosi jako kostěné výčnělky na jejich ocasech. Dnes bychom tato zvířata určili jako sauropodní dinosaury (viz níže odstavec: Co je tohle za dinosaura?). Jenže pokud je evoluční příběh o dinosaurech pravdivý, tak tahle zvířata měla vymřít milióny let předtím, než lidské bytosti chodily po této zemi. Jak tedy mohou být v severní Anglii jejich obrazy vyryty na hrobce 500 let staré (tedy staletí předtím, než začalo studium dinosauřích zkamenělin)?

Kaplan podotkl, že to jsou mytičtí tvorové. Proč by ale oni řemeslníci zobrazili psa (i s obojkem), rybu, ptáka, úhoře – tedy všechny ty běžné každodenní tvory – a poté mezi tyhle všechny umístili bájné mytické tvory? Je mnohem pravděpodobnější, že tito dlouhokrcí ´behemoti´ byli ve skutečnosti těm umělcům známí a toulali se severní Anglií jen před pár staletími. K dalšímu potvrzení jejich věrohodnosti přistupuje fakt, že tato stvoření mají svoje krky a ocasy zhruba ve vodorovné poloze – mnoho let muzea sauropodní dinosaury takto nezobrazovala. Je to relativně nedávno, co si paleontologové uvědomili, že sauropodi skutečně takto vypadali.

Bible o učí dinosaurech některé úchvatné věci:

• Bůh učinil jak člověka, tak i všechna suchozemská zvířata, 6. den stvořitelského týdne (Genesis 1:24-31)
  Závěr:Dinosauři a lidé žili současně.

• Jeden pár od každého druhu nečistých suchozemských zvířat (a sedm párů od čistých zvířat) vešel do Archy Noemovy.
  (Genesis 7:2-3,8-9)
  Závěr:Dva od každého druhu dinosaurů vešli do Archy Noemovy.²

• Všechno suchozemské živé, v čem byl dech života a bylo to mimo Archu Noemovu, zahynulo v Potopě.
  (Genesis 7:23).
  Závěr:Všichni dinosauři, kteří nebyli v Arše Noemově, zahynuli v Potopě.

• Po potopě páry všech druhů tvorů, včetně dinosaurů, vyšly z Archy Noemovy.
  (Genesis 8:19)
  Závěr: Dva od každého druhu dinosaurů přežili Potopě.

A tak nepřekvapuje, že staletí po potopě je historie plná příběhů o lidech, kteří se setkali s obrovitými bestiemi, často nazývanými draky.³ Zde v této katedrále Carlisle je jasný důkaz, že dinosauři přežili až do 15. století našeho letopočtu. Takový důkaz je pro naši společnost ´rozbuškou´, protože pokud dinosauři žili do nedávné minulosti, evoluční příběh musí být falešný. Ale pravdivost Božího slova je vidět všude, kam se ve světě kolem sebe podíváme, i kdybychom se měli dívat pod koberec, abychom ji uviděli!