Explore
Also Available in:

Bichir: Naučí se ryba chodit?

Bichiři a velký skok v evolucionistické víře


Přeložil Pavel Kábrt (Kreacionismus.cz)

iStockphoto/pmvchamara polypterus
Polypterus

Jsou populární u akvaristů, bichiři jsou rodem africké rybičky [Polypteridae] schopné dýchat plícemi a trávit určitý čas mimo vodu, stejně jako několik dalších druhů ryby, zvláště jako jsou dvojdyšné ryby schopné dýchat plícemi a lezci obojživelní. Studie publikovaná v Nature popisuje pozorování v zajetí chodících a množících se bichiřů (Polypterus senegalus), kteří byli schopni přizpůsobit se k životu zcela mimo vodu, ve zcela bahnitých podmínkách.1

Je pochopitelné, že tyto ryby by si v přirozeném prostředí tento životní styl nevybraly. Nicméně po několika měsících si vědci povšimli, že jejich pohyby byly méně nešikovné než u ryb vychovaných ve vodním prostředí. Onen ‘stres’ z prostředí (v průběhu osmi měsíců) vedl k mírně odlišným změnám ve svalech a kostech, které souvisejí s podporou prsních ploutví—což se nazývá ‘vývojovou plasticitou’— tyto změny vedou k více robustní struktuře, která pomáhá podpoře těla mimo vodu.

Míchání faktů s fantazií

Aby se Nature honem chopil příležitosti k podpoře myšlenky, že ryby jsou našimi předchůdci, tak publikoval na YouTube video o výzkumnících zabývajících se ’bichiry chodícími po pevnině‘: “Milovníci pevné země pozvedli svoje hlavy vzhůru, efektivněji přetvořili svoje ploutve a méně jim to klouzalo než jejich vodním kolegům.”2 Jak mohou docela snadno diváci potvrdit, není to až tak za srdce beroucí, jak to zní, ale pro neopatrného diváka je v této propagandě přichystána3 návnada a past.4 Diváci jsou nalákáni ukázkou malých změn a tím padnou do pasti evoluční představy vývoje od ryby k rybářovi; evolucionisté tvrdí, že pozorovaná plasticita napomohla možnosti “velkých evolučních kroků, jak se naši předkové [vy]plazili z moří na zemi. … Možná to nevypadá tak vytříbeně, ale nenechte se podvést. Konec konců, jeden malý krůček našich rybích předchůdců mohl vést k obrovským skokům pro lidstvo!”2

Skok víry

Pravidelní čtenáři časopisu Creation budou obeznámeni s jinými příklady ‘chodících ryb’. Ačkoli evolucionisti tvrdí, že pro víru v biblický kreacionismus jsou problémem axolotlové,5 udicovky tasmánské,6 a lezci obojživelní7, ve skutečnosti jsou mocným svědectvím o Stvořitelově vynikajícím konstrukčním projektu (Římanům 1:20). Skutečná fakta u těchto všech ryb, včetně bichirů, nejsou problematická, problematické jsou spíše jen příběhy, které se s nimi spojují. Genesis neučí, že Bůh stvořil neměnné a nezměnitelné rasy [v biol. species-druh], ale že Bůh stvořil neměnné základní stvořené druhy [angl. kind - odpovídá spíše čeledi, např. psovití] (Genesis 1:11, 12, 21, 24, 25).

Wikimedia Commons bichirs
Rasa bichira, v biologii druh: Polypterus weeksii

Tvorové byli zcela jasně od Boha navrženi s možností změny, a úroveň této změny, která je pozorována u těchto bichirů, je s tím v souladu. Tyto změny se jeví jako ekofenotypické (čili podmíněné prostředím) bez jakékoliv změny v DNA kódu. Pozorujeme je ve svalech a kostech kulturistů, kteří posilují svoje těla tréninkem se závažím.8 Tak i prsní anatomie těchto bichirů nabrala robustnější formu, aby mohli lépe nést váhu těla na souši—společně posunují ploutve více než ti, kteří byli chováni ve vodním prostředí a tak drží hlavu trochu výše. A stejně tak jako kulturisté nepředají ani jednomu ze svých dětí změny na svojí svalové hmotě, neexistuje žádný důkaz, že by pozorovaná jemná přizpůsobivost v chování bichirů a změny v anatomii hrudního pletence byly dědičné, jak to požaduje evoluce;9 ani nepozorujeme, že by tyto změny směřovaly k anatomii, pomocí které suchozemci chodí, tedy k propojení kostí končetin s páteří.

Apoštol Pavel učil, že ryby a různé druhy dalších zvířat se liší co do ‘druhu’ jedno od druhého, a od lidských bytostí (1 Korintským 15:39), což souhlasí s učením Genesis 1. Máme-li parodovat doplňující poznámky videa, které jsme zde výše zmínili, pak myšlenka evoluce ryby ve tvora s končetinami je skutečně jeden z těch “obrovitých skoků [víry] lidstva”; Nenechte se oklamat.

Odkazy a poznámky

  1. Standen, E.N., Du, T.Y. & Larsson, H.C.E., Developmental plasticity and the origin of tetrapods, Nature 513:54–58, 4 September 2014. Zpět.
  2. Fish out of water, Nature videos, youtube.com, 27 August 2014. Zpět.
  3. Jak vědci nepochybně uznávají, bahníci (ryby obývající mangrové bažiny) jsou mistry rybího pohybu na souši. Zpět.
  4. See Walker, T., Don’t fall for the bait and switch. Sloppy language leads to sloppy thinking. Creation 29(4):38–39, 2007; creation.com/baitandswitch. Zpět.
  5. Dykes, J., The Axolotl: The fish that walks? Creation 27(4):21–23, September 2005; creation.com/axolotl. Zpět.
  6. May, K., Rare Australian fish has fins like hands, Creation 28(3):28–29, June 2006; creation.com/handfish. Zpět.
  7. Bell, P., Mudskippers—marvels of the mud-flats! Creation 34(2):48–50, April 2012; creation.com/mudskipper. Zpět.
  8. Dalším příkladem jsou lukostřelci mocného středověkého anglického longbow, který vyhrál mnoho bitev. Byli školeni v lukostřelbě od dětství, aby dokázali pořádně napínat luky, což dokáže jen málo moderních lukostřelců, a jejich kostry ukazují zvětšené levé ruce a kostní ostruhy na levém rameni a zápěstí a u pravých prstů, které se používají nejvíce k napínání luku. Zpět.
  9. Výjimečně se může stát, že tato změna, vypůsobená prostředím, je zděděna, pak jde o epigenetický jev. Což znamená sepnutí či vypnutí již existujících genů, ne vznik genů nových. Viz White, D., The genetic puppeteer, Creation 30(2):42–44, March 2008; creation.com/the-genetic-puppeteer. Zpět.