Nesplnitelná očekávání od schopností přírody¹

—pohanství a evoluce

en.wikipedia.org

Philip Bell
Přeložila Martina Potužníková, editace Pavel Kábrt (kreacionismus.cz)

Uveřejněno: 2. března 2017 (GMT+10)

Právem jsme ohromeni nemalými skoky v dnešní vědě, technologii a medicíně. Ale zároveň západní kultury podlehly sekulárním, humanistickým vlivům ve vzdělávání, umění a médiích. Lidské úspěchy v těchto oblastech jsou zneužívány k přesvědčování lidí, že tradiční křesťanství je bezvýznamné. Ten, kdo hlásá pravdu a chtěl by se postavit za biblické pevné hodnoty, velmi brzy narazí na tyranii takzvaných ‘tolerantních’ akademických a politických elit.² Konec konců máme 21. století. Jistě jsme již dospěli a opustili všechno to náboženství. Nebo ne?

Pohanství obnoveno

Stačí se ponořit pod povrch a zjistíte, že náboženství je stále živé a prospívá. Jistě, nejedná se o biblické uctívání toho jediného pravého Boha Stvořitele, zjeveného v Bibli. Ne, moderní lidé se totiž ‘vrátili’ ke starým bohům, které uctívají dle svých představ. Ironií je, že mnoho lidí silně přikloněných k evolucionismu si osvojilo pohanství. Pohané definují svou ideologii jako, “Polyteistické nebo panteistické náboženství uctívající přírodu.”³ Je to starodávná forma náboženství, která se objevuje v mnoha přestrojeních, ale středobodem je vždy bezpochyby uctívání přírody. Někteří považují samotnou přírodu za božskou a podle toho ji také uctívají. Nicméně mnozí jsou tím, co bychom dnes nazvali ‘přírodovědečtí pohané’; Přestože mohou protestovat, že nemají s náboženstvím nic společného, jejich spisy prozrazují něco jiného.

Co zmůže příroda?

V poslední době jsem pozoroval, jak se jazyk ‘pohanství přírodních věd’ vkrádá jak do populárně-naučné literatury, tak do akademických publikací. Podívejme se na několik příkladů (tučný text je přidán pro zvýraznění). V článku časopisu Physics Today (2006) autoři, po podrobném vylíčení mnoha důležitých funkcí, které plní živé buňky jakožto molekulární stroje, přiznávají, že jejich původ je vědci ignorován (třeba zde a zde). Nicméně sebevědomě prohlašují, “Jistě se jedná o jeden z triumfů evoluce, že Příroda našla způsob, jak vytvořit vysoce přesné stroje v tak rušném prostředí.”⁴ V jedné odborné knize pro studenty (2013) v oddílu ‘Zázrak života’, autoři učí, že “příroda nějakým způsobem objevila, jak sestavit složitý stroj, který nazýváme živou buňkou, za použití jen surového materiálu, který měla po ruce a který byl jen tak zpřeházený. Ještě pozoruhodnější je, že příroda sestavila první buňku od nuly.”⁵ Autor knihy publikované nakladatelstvím Princeton University Press (2015) v diskuzi o tom, jakým způsobem jsou některé buňky spojeny se senzory bloudivého nervu a dalších lebečních nervů, prohlásil: “ … není zkrátka zřejmé, jak byly tyto prameny malých senzorických vláken spojeny během evoluce. … příroda se naučila, jak spojit tyto dva typy tak, aby vytvořily homeostatické smyslové vstupy, a my potřebujeme zjistit, jak se to naučila.”⁶

V těchto třech případech se tvrdí, že ‘příroda’ ‘objevuje’ a ‘učí se’, jak věci dělat, aby se ‘vytvořily’ živé buňky—a že toto je součást evolučního procesu. Evoluce zřejmě může vysvětlit vše! Studie v časopisu Science Advances (červen 2016) popisuje výzkum rozptylu světla na šupinách motýlích křídel.⁷ Ukazuje se, že tzv. ‘poruchy’ v drobných ’fotonických krystalech’ šupin zlepšují jas a krásu motýla. Podle hlavního autora, Dr. Andreje Singera, “se zdá, že při evoluci motýlých křídel se příroda naučila jak tyto poruchy záměrně využít.”⁸ Ve skutečnosti naprosto všechno je přičítáno mysteriózní práci evoluce v přírodě. Příroda, říká Jeffery Donaldson ve své nedávné knize (2015), je “vrcholným tvůrcem nástrojů”; tvrdí, že ze subatomárních částic tvoří atomy, molekuly a prapolévku, DNA a RNA, živé buňky, živé bytosti a mozky. “Použitím mozku jako nástroje se příroda naučila, jak vytvářet symboly, pak jak tyto symboly použít k vytvoření bytostí s vědomím, a poté toto vše použít k vytvoření civilizací s pluhy, telefony a počítači.”⁹ Pro ‘pohanskou přírodovědu’, neexistuje nic v tomto vesmíru, zač bychom nevděčili přírodě (viz The religious nature of evolution)—jenže to je čistě jen zbožné přání!

Evoluce je určitý druh zbožštění přírody

Uvědomujeme si, že se pro vědce stalo naprosto nepřijatelným mluvit oficiálně o Boží činnosti v tomto světě. Přesto se zdá, že nahradit ‘Boha’ ‘Přírodou’ je naprosto v pořádku. A skutečně i ten nejzapřisáhlejší skalní humanista bude asi ochotně tolerovat nestoudné obraty a výrazy ‘pohanské přírodovědy’. Je bezpochyby hloupé přisuzovat neživé přírodě mysl a osobnost — jako kdyby neživé věci měly schopnost myslet, učit se, plánovat nebo objevovat. Nicméně to je přesně to, co se děje ve jménu evoluce.

Ale evoluce není vůbec nějaká ‘věc’—není to nic hmatatelného. Je logickým klamem (nazývaným personifikací), když se vezme představa či názor a mluví se o tom jako o skutečné bytosti. Někdo by mohl namítnout, že jde o nespravedlivou kritiku, protože ‘evoluce’ a ‘příroda’ jsou pouze užívány jako řečnické obraty. Ale tak tomu není. Tím, že autoři výše zmíněných textů odepřeli Stvořiteli jeho právoplatné místo ve všech těchto případech, přisoudili skutečné tvůrčí schopnosti, které má které má jen mysl, pouhé hmotě. Slova apoštola Pavla jsou v tomto pro naši generaci velmi výstižná:“ vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli, který je na věky požehnaný! Amen” (Řím 1:25). Časopis Creation je skvělým protijedem této ‘pohanské přírodovědě’, která prostupuje ‘vědecké myšlení’. Nyní je tento časopis i v digitální podobě, takže je pro nás mnohem snazší tento materiál, který vzdává čest Bohu, rozšiřovat široko daleko!

Odkazy a poznámky

1. First published as CMIExtra, CMI-UK/Europe, September 2016. Zpět.
2. Sarfati, J., The tyranny of ‘tolerance’, Creation 25(4):6, September 2003; creation.com/tolerance. Zpět.
3. Quoted from the paganfederation.org/what-is-paganism; accessed August 2016. Zpět.
4. Phillips, R. & Quake, S., The biological frontier of physics, Physics Today 59(5):38-43, May 2006 | doi: 10.1063/1.2216960; physicstoday.scitation.org. Zpět.
5. Capel, A. & Sharp, W., Cambridge English: Objective Proficiency: Student’s Book with Answers, 2nd edition, Cambridge University Press, UK, p. 100, 2013. Zpět.
6. Craig, A.D. (Bud), How Do You Feel? An Interoceptive Moment With Your Neurobiological Self, Princeton University Press, p. 96, 2015. Zpět.
7. Singer, A., et al., Domain morphology, boundaries, and topological defects in biophotonic gyroid nanostructures of butterfly wing scales, Science Advances 2(6):e1600149, June 2016 | doi: 10.1126/sciadv.1600149. Zpět.
8. McDonald, K., Butterfly wings under X-ray reveal insights about color, universityofcalifornia.edu/news, 13 June 2016. Zpět.
9. Donaldson, J., Missing Link: The Evolution of Metaphor and the Metaphor of Evolution, McGill-Queen’s University Press, Montreal & Kingston, p. 285, 2015. Zpět.