Einsteinovi hrdinové-bibličtí kreacionisté

Shaun Doyle
Přeložil Václav Dostál, upravil Pavel Kábrt (Kreacionismus.cz)

Existuje jen málo pochybností, že nejproslulejším vědcem 20. století byl Albert Einstein (1879– 1955). Dnes je jeho jméno synonymem ´génia´. Většina lidí by dnes poznala jeho nejproslulejší rovnici E = mc² (ačkoliv mnoho by jen velmi obtížně vysvětlilo, co to vlastně znamená). Avšak i Einstein měl své vědecké hrdiny.

Tak, koho by velký Einstein obdivoval? Museli to být neuvěřitelní vědci pro Einsteina, které si tak vysoce cenil! A také byli. Na stěně svojí studovny měl Einstein obrázky těchto svých tří hrdinů vědy.¹ Byli to Isaac Newton² (1642–1727), Michael Faraday³ (1791–1867) a James Clerk Maxwell⁴ (1831–1879).

Všichni tito tři mužové si Einsteinovu úctu zasloužili. Newtonovy pohybové zákony a jeho pojetí gravitace byly prvními myšlenkami, které úspěšně sjednotily představy o pohybu hvězd, planet a Země. Faraday je obecně považován za největšího experimentátora všech dob. Jeho práce ukázaly, že magnetismus může vytvářet elektřinu a kromě mnoha jiných věcí objevil benzen. Maxwell odhalil čtyři základní rovnice elektřiny a magnetismu a předpověděl elektromagnetické záření o určité vysoké rychlosti. Světlo se ukázalo být elektromagnetickým zářením, jehož rychlost byla změřena na 300 000 km za sekundu. Bez jejich objevů bychom moc současné techniky neměli. Prakticky všechno včetně pohybujících se částic, elektřiny a magnetismu může být do určité míry připsáno práci těchto třech mužů.

Ale tito tři muži měli ještě jinou věc společnou – byli to kreacionisté věřící Bibli. Podle dnešního hodnocení by byli všichni tři považováni za ´fundamentalisty´. Newton napsal více teologických prací než vědeckých a věřil, že Bible je Boží slovo. Faraday byl členem velmi konzervativní větve Skotské církve – Sandemaniánů. Sandemaniáni byli dobře známi pro svou přímočarou interpretaci Bible. Nedávno vydaná kniha říká:

„Faraday, jako člen vznešené křesťanské frakce Sandemaniánů, byl hluboce věřící člověk, který se díval na vědu – na výzkum přírody – jako na rozšíření své upřímné víry.

Ačkoliv my v 21. století debatujeme o rozporu mezi vědou a vírou, Faraday žádné takové rozdělení neviděl. ´Kniha přírody, kterou musíme studovat, je psána prstem Božím´, napsal. Pro Faradaye ´rozplétání záhad přírody bylo objevováním Božích projevů´“⁵.

Maxwell byl široce sečtělý v teologii. Spolupracoval s mnoha tehdejšími nejlepšími teologickými mysliteli a byl vždy pevným evangelikálním křesťanem. Ve skutečnosti často káral jiné věřící za příliš těsné svazování náboženské víry s tehdejší vědou. Neviděl v tom problém pro Boží neměnné slovo, ale pro lidské, neustále se měnící pochopení toho, jak svět funguje.

Maxwellova víra v Bibli dokonce šokovala mladého Karla Pearsona⁶, který byl při dotazu o Potopě Maxwellem pokárán za pochyby o Bibli!

„Rozhovor se stočil k darwinovské evoluci; nemohu říct, jak se to stalo, ale mluvil jsem neuctivě o Noeho potopě. Clerk Maxwell okamžitě vzplál hněvem na tu nejvyšší míru a káral mě za nedostatek víry v Bibli! Tehdy jsem vůbec netušil, že si podržel pevnou víru ze svého dětství a měl, pokud je to vůbec možné, pevnější víru v přesnost knihy Genesis⁸ než Gladstone“⁷.

Je škoda, že Einstein nesdílel duchovní přesvědčení svých hrdinů. Stejně jako mnozí tehdy i dnes, cítil volnost opustit biblického Boha.⁹ Málo si uvědomoval, že ke své velkolepé práci používal vypůjčené předpoklady. Newton, Faraday a Maxwell nebyli biblickými kreacionisty jen tak pro nic za nic. Dobře rozuměli tomu, že jediným rozumným základem úžasného řádu, který nalézáme v přírodě, je dokonalý a neměnný Bůh Písma. Porozuměli, že vědecké předpoklady,¹⁰ které mohou vycházet pouze z Boha, nemohou být odděleny od historie,¹¹ kterou Bůh dosvědčuje. A porozuměli, že Jeho slovo je zaručenější než základy vesmíru, včetně zákonů, které jej ovládají. Snažili se myslet v souladu s myšlenkami Božími.

Einsteinovi hrdinové nás toho mají hodně co naučit. Svět je uspořádaný proto, že jej řídí Bůh. Boží slovo se nemění a je vždy spolehlivé, na rozdíl od lidských vědeckých teorií. Ale dobrá věda bude vždy s Písmem v souladu – vždyť přece obojí pochází od téhož Boha. Tito Einsteinovi hrdinové nás také učí, že stvoření podle Bible nejenže neodporuje vědě, ale je pro vědu solidním základem.