Evoluční zahrada v Singapuru

Její exotické rostliny ukazují, že k evoluci nedošlo

Napsal Tas Walker
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 35(1):45, Leden 2013

Wikipedia:Sengkang CC-BY-SA

Singapur je moderní městský stát a ostrov na křižovatce obchodu, turistiky a dopravy. Nachází se v jihovýchodní Asii, je to prosperující město proslulé svými mrakodrapy, systémem podzemní dráhy, restauracemi a parky.

V roce 2005 otevřela Botanická zahrada v Singapuru expozici na ploše 1,5 hektaru s názvem Evolution Garden (Evoluční zahrada).¹

Ta vypráví příběh o tom, jak se na Zemi vyvíjely rostliny a po miliardy let se přizpůsobovaly. Zahrada působí vzrušujícím dojmem a návštěvníci mají pocit, že cestují časem. Trasu vyznačují malé mosazné destičky vždy po několika stovkách milionů let a lidé tak během cesty zažívají evoluční příběh

Hned při vstupu se návštěvníci setkávají s krajinou umělých skal a jezírkem, představujícím bublající bahno a vulkanický opar. Je bez rostlin, takže vzbuzuje nepříjemný pocit horka. To má vyjadřovat představu evolucionistů o stavu Země na svém počátku: totiž že byla nesnesitelně horká, koupala se v ničivé radiaci, měla jedovatou, nedýchatelnou atmosféru a byla bez života.

K vytvoření pocitu „z jiného světa“ jsou okolo roztroušeny obrovské balvany, některé jsou skutečné a jiné umělé. Také vystavené rostliny byly vybrány tak, aby navozovaly prehistorickou atmosféru s velkými starými cykasy a přesličkami (Equisetum) – exotikou Singapuru. Tajuplné modely vyhynulých druhů stromů (Lepidodendron) vzpínají své strašidelné větve vysoko nahoru.

Jak se cesta vine Evoluční zahradou, návštěvníci míjejí krajiny představující domnělé evoluční „události“, jako je počátek života na Zemi, rozšíření rostlin na pevninu, vzestup kapradin a věk cykasů. Mnozí návštěvníci pochválili vedení zahrady za vynikající zpracování příběhu evoluce rostlin.

Prezident baptistického semináře v USA Albert Mohler popisuje evoluci jako „mýtus o stvoření sekulárních elit“.² Slovo mýtus se může zdát jako příliš tvrdé, ale je nepochybně výstižné, protože mýtus je vymyšlený příběh, neprokázaná kolektivní víra. A Evoluční zahrada v Singapuru tomu plně odpovídá.

Tak například podmínky na rané Zemi nebyly nikdy pozorovány. Je to jen příběh, který byl společně vymyšlen k vysvětlení toho, jak se bez inteligentního zásahu mohly neživé chemikálie vyvinout v živou buňku. Nicméně jak rostou naše znalosti o složitém designu živých buněk, je to čím dál nepravděpodobnější a zní to spíše jako zázračné, jak tomu bylo původně.³ Odborníci nyní již přiznávají, že vlastně vůbec netuší, jak by se život mohl vyvinout přirozenými procesy.⁴

Dosvědčit však nelze ani jakoukoli jinou evoluční událost. Je zajímavé, že fosilie Equisetum jsou běžné zastoupeny v uhlí karbonských hornin na severní polokouli. Moderní obdoba těchto rostlin se nazývá „živá fosilie“.⁵ Rostliny Equisetum pěstované v Evoluční zahradě jsou prakticky totožné se svými fosilními protějšky, takže ve skutečnosti demonstrují pravý opak toho, co zahrada hlásá. Ukazují, že v průběhu domnělých 300 milionů let geologického času nedošlo k žádné evoluci,⁶ a současně svědčí o tom, že tento geologický čas neexistuje.

Evoluční výuka je nyní nedílnou součástí globální turistické scény. A protože vlády po celém světě propagují cestovní ruch, financují i výstavy a literaturu, která učí evoluci jako fakt. Proč ale také neříkají veřejnosti o jejích nepřekonatelných problémech?

Snad jednou botanická zahrada v Singapuru změní svůj příběh a řekne, jak se věci doopravdy mají. Tento svět byl inteligentně navržen hned od začátku. Kéž dají Stvořiteli právo, které mu náleží.

Pamatuj na Stvořitele svého ve dnech mladosti své … Kazatel 12:1