Fermiho paradox

Pokud evoluce skutečně probíhala v celém našem vesmíru, kde jsou všichni?

Napsal Gary Bates
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 38(4):53–55, Říjen 2016

wikipedia.org

Enrico Fermi, nositel Nobelovy ceny a průkopník atomové energie, pracující v jaderném zařízení v Los Alamos v Novém Mexiku, nastolil v padesátých letech minulého století několik jasných a přímočarých otázek: Jsme pouze my technologicky vyspělou civilizací ve vesmíru, a pokud nejsme, tak kde jsou ty ostatní? Proč jsme dosud nezpozorovali žádné stopy mimozemského života, jako jsou sondy nebo přenášené signály? Proč jsme po nich dosud nenašli na Zemi nebo v naší Sluneční soustavě žádné stopy?

Důvodem však není to, že by se málo hledalo. V roce 1960 zahájil astronom Frank Drake projekt OZMA (po­j­menovaný po princezně Ozmě z amerického po­hád­kové­ho filmu Čaroděj ze země Oz), první or­ganizované hledání inteligentních mimozemských rádiových signálů. Také vyvinul binárně kódovaný systém vysílaných zpráv s myšlenkou, že správným dešifrováním kódu lze získat několik jednoduchých obrázků (o nás a planetě Zemi, pozn. překl.). Drake tedy sestavil vůbec první mezihvězdnou zprávu, kterou kdy naše planeta přenášela pomocí rádiových vln – aby napověděla všem mimozemským civilizacím. Tato zpráva je známá jako Zpráva z Areciba z listopadu 1974. Jeho zprávy byly také na plaketách vyslaných sondami Pioneer 10 a Pioneer 11, a také na palubním záznamu kosmické lodi Voyager – to pro případ, že by údajní mimozemšťané některou z těchto lodí zachytili.

V roce 1995 byl zahájen soukromě financovaný projekt Phoenix, u jehož zrodu stála organizace SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence – Pátrání po mimozemské inteligenci). Projekt Ozma a 60 dalších různých projektů organizace SETI sloužily ke skenování vesmíru rychlostí miliónů rádiových frekvencí za sekundu po dobu více než 50 let. A kolik byste řekli, že za tu dobu „volání“ zachytili mimozemšťanů? Nula!

Hlavním důvodem, proč se na takové hledání vynakládá tolik času a peněz, je víra v evoluci. Jestliže se zde na Zemi vyvinul život náhodně, pak se ve vesmíru musel vyvinout nesčetněkrát, vzhledem k jeho předpokládanému obrovskému stáří. Dále se věří, že naše Sluneční soustava se svými 4,6 miliardami let je relativně mladá, přibližně třetinu předpokládaného stáří vesmíru. Takže mohou existovat mnohem starší planety, na nichž proto musí být ještě mnohem vyspělejší mimozemské civilizace.

Jejda! Litujeme, ale sousedi … tu nejsou!

Fermi také usoudil (a vzhledem k jeho evolučnímu přesvědčení to nebylo nelogické), že inteligentní mimozemšťané budou nejspíš stejně zvědavými pátrači jako jsme my. Podle něj by mělo být ve vesmíru starém 14 miliard let dostatek času alespoň na první vyspělou civilizaci, která by vyslala kosmické lodě za účelem kolonizace planet. I kdyby první kolonizační expedice trvala milion let (za předpokladu mnoha generací průzkumníků), potom by mohla nově založená kolonie a také původní civilizace vyslat další expedici za účelem kolonizace jiných planet, a zdvojnásobit tak počet nových kolonií za každý milion let. Po 10 milionech let by existovalo 1023 mimozemských kolonií a po 20 milionech let by jich byl jeden milion. Při této rychlosti by za 40 milionů let existoval jeden bilion civilizací. Po 14 miliardách let by byl počet mimozemských civilizací ve vesmíru tak vysoký, že by narážely jedna na druhou – a toto „přelidnění“ představuje evoluci pouze jedné předpokládané populace inteligentních mimozemšťanů.¹ Pokud by se však inteligentní život vyvinul samostatně ve více než jedné planetární soustavě, problém by se ještě znásobil.

Toto je pro věřící ve velký třesk a evoluci života na Zemi svízelným problémem. Moderní kosmické agentury přiznávají, že se jim zatím nepodařilo najít ani sebemenší známky inteligentního mimozemského života. Jak v rozhovoru pro časopis National Geographic zdůraznil senior kosmolog ze SETI Seth Shostak, „on ani jeho kolegové nikdy nenašli důkaz, že by se někdo … nebo něco … „tam nahoře “pokoušelo navázat kontakt.“²

Jistě, agentury jako je SETI by mohly namítnout, že to poněkud připomíná stavění slaměného panáka. Vždyť koneckonců, vesmír je přece ohromný prostor. Mohli by tedy říci, že navzdory tak dlouholetému hledání stačili oskenovat sotva pouhý zlomek známého vesmíru.

Evoluční předpovědi blednou

Toto fiasko představuje pro SETI a další vědce skutečný problém. Pokud je vesmír o miliardy let starší než Země, měl potom inteligentní život kdekoli spoustu času na vývoj. Proč tedy nejsou radiové vlny plné jejich komunikace? Shostak ze SETI nabízí odpověď:

„Obvykle se předpokládá, že jsou to takoví laskaví, milí mimozemšťané, jaké vidíme ve filmech – jsou jen o něco pokročilejší než my, takže je můžeme najít. Jenže galaxie [naše Mléčná dráha] je dvakrát nebo třikrát starší [než Země], takže tam bude několik civilizací, které jsou o miliony let a možná i více vyspělejší než my.“

Stručně řečeno: Shostak věří, že z pohledu starších a vyspělejších civilizací jsme primitivní kulturou, která se s nimi snaží komunikovat asi tak, jako kmen v džungli, který buší do svých bubnů a snaží se rozpoznat odpověď od moderních lidí, kteří komunikují pomocí mobilních telefonů. A pokud to tak je, pak Shostak věří, že ke zjištění ať už minulých nebo současných civilizací na jiných planetách by měla stačit i ta nejmenší špetka jejich života.

Vysvětluje:

„Pokud se prokáže, že jiný svět – [například Mars], tedy další svět ve Sluneční soustavě – podporoval život, znamenalo by to, že vesmír je doslova prolezlý životem. Mohli bychom dojít k závěru, že planety se životem jsou stejně tak běžné jako telefonní stožáry (zvýraznění přidáno).“³

Jenže tímto vysvětlením se vůbec neřeší Fermiho původní otázka. Tento pojem o „nedostatku mimozemšťanů“ vešel ve známost jako Fermiho paradox – krátce řečeno „Kde všichni jsou?“ Dokonce i nadšení zastánci SETI přiznávají, že takový paradox je těžké ignorovat, protože každá vyspělá mimozemská civilizace by jistě vyvinula technologii v elektromagnetickém spektru, aby byla schopna efektivně komunikovat, jako to udělali lidé, a proto bychom měli být schopni jejich komunikaci zachytit – i kdyby byla vyslána ze vzdálených míst a před miliony lety.

Lidé jsou oslepeni „sílou evolučního paradigmatu“

Na to, proč jsme dosud nenašli (nebo nás ještě nenavštívili) nám podobně inteligentní, vnímavé či dokonce ještě vyspělejší bytosti, existuje jednoduchá odpověď – žádné nejsou!⁴ Nebyl žádný velký třesk a žádné miliardy let, a není to vůbec náhoda, že Země zaujímá tak zvláštní postavení a vypadá jedinečně. Je to proto, že to vše bylo takto jedinečně navrženo jedinečným Bohem Stvořitelem. Izajáš 45:18 nám připomíná:

„Nuže, toto praví Stvořitel nebe, Hospodin, ten Bůh, který zformoval Zemi, který ji učinil a upevnil, který ji nestvořil, aby prázdná zůstala, ale k bydlení ji zformoval: Já jsem Hospodin a žádný jiný není.“