Pterosauři létali jako moderní letadla

Napsal Jonathan Sarfati
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 28(3):53, Červen 2006

Vědci už dlouho přemýšleli o tom, jak mohli pterosauři, tedy vyhynulí létající plazi, létat. Vzbuzovali dojem, že jsou příliš nemotorní na to, aby se mohli zvednout ze země do vzduchu nebo aby dokázali bezpečně přistát, aniž by si polámali svá jemná křídla. Někteří vědci docela rozumně navrhovali, že v minulosti musel být vyšší tlak vzduchu.

Nicméně na základě nedávných objevů jsme informovali o tom, že pterosauři měli velmi složitou anatomii křídel, se svaly a nervy, včetně velké oblasti mozku pro zpracovávání příslušných signálů.¹ To jim umožnilo létat plynuleji a efektivněji než letadla s pevnými křídly. A fosilní dráhy stop ukázaly, že mohli také elegantně přistávat.²

Ale co jejich počáteční vzlet? Dřívější výpočty přehlížely jednu drobnou kůstku zvanou pteroid. Ta se vyskytuje pouze u pterosaurů a dříve se myslelo, že se ohýbá dovnitř. Ale Matthew Wilkinson a jeho tým ve skupině zaměřené na létání zvířat na Cambridgeské univerzitě ve Velké Británii studovali fosilie pterosaurů a prokázali, že pteroid směřoval dopředu.³ Kůstka tedy evidentně podpírala přední kožený lalok, který pak fungoval jako pohyblivá náběžná hrana na křídle. Paleontolog Darren Naish z University v britském Portsmouthu říká, že silným důkazem pro tento závěr je fosilní měkká tkáň pterosaura nalezená v Číně.⁴

Pteroid a kožený lalok umožnily pterosaurovi používat stejné „aerodynamické triky, jaké nalézáme u moderních letadel“.⁵ Nakloněním této klapky se mohl zvýšit vztlak až o obrovských 30 %, takže i ti největší pterosauři mohli pohodlně vzlétnout pouhým roztažením křídel za mírného vánku. A tento dodatečný vztlak také znamenal, že jejich minimální letová rychlost (tj. pod kterou už by se zastavili) byla snížena o 15 %, což jim zase umožnilo hladké přistávání. Také zasunutím pteroidu na jednom křídle a jeho vysunutím na druhém tak vzniknou na obou křídlech různé vztlaky, umožňující jim naklánět se během otáčení.

Tento unikátní design hovoří o Mistru leteckého inženýrství, který navrhl létající tvory tak, aby mohli při běžném tlaku vzduchu efektivně fungovat (Genesis 1:20–23).