Explore
To help keep this free information coming, consider supporting CMI with an online end of year donation!
Also Available in:

Trilobiti „ve vláčku“ vs. evoluční časová osa

Napsal
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 42(3):52–53, Červenec 2020
CC-BY-4.0 Vannier, J., Vidal. M., Marchant. R., et al.trilobites-2

Dávno předtím, než Britové (podle legendy, pozn. překl.) vešli ve známost pro úhledné řazení do front, ukázali totéž trilobiti. Tato kolektivní činnost je předvedena v sérii ohromujících fosilních nálezů lineárních seskupení trilobitů v horní části břidlicové formace Tremadocian Fezouata Shale, Maroko (obrázek 1).1 Trilobiti jsou skupinou vyhynulých mořských členovců s výrazným třílaločným tělem a někteří měli úžasný zrakový design.2

Výzkumnému týmu bylo jasné, že tito tvorové v závěsu nebyly do své polohy narovnáni vodou nebo sedimentem tekoucím kolem nich. Jejich seřazení „do vláčku“ bylo naopak cíleným společným jednáním, které se takto nádherně zachovalo.

Jeden komentátor položil zcela pochopitelnou otázku: „Takže potřebujeme vědět, jak se tyto řetězce trilobitů zachovaly, jako by to byla momentka z jejich každodenního života?“3 Ty, kteří věří, že Země je miliardy let stará, odpověď pravděpodobně nepotěší.

Proč následují svého vůdce?

Tyto zkamenělé linie převládají v drtivé většině u druhu trilobita Ampyx priscus, který nemá oči. Věří se, že špičatý trn vpředu a dlouhé zadní ostny fungovaly jako mechanické receptory a/nebo umožňovaly chemickou komunikaci. Ampyx priscus pravděpodobně používal „své dlouhé vyčnívající ostny k udržování jednořadé formace pomocí fyzického kontaktu“1 nebo mohl takto přijímat i chemické podněty (např. feromony) od ostatních v řadě.

Foto: Mark Conlin / VWPics / Alamy Stock Photofig-2
Obrázek 2. Karibský ostnatý humr, Palinurus ornatus, přemísťující se ve stylu „vláčku“.

Trilobiti „ve vláčku“ byli srovnáváni s moderními mořskými korýši, kteří také vykazují podobné kolektivní chování. Ostnatý humr Palinurus ornatus žijící v bahamské oblasti provádí masové přesuny v jednom celku (obrázek 2),4 a to „buď v možné reakci na narušení životního prostředí vyvolané bouří, nebo k dosažení místa pro tření.“1

Vědci se domnívají, že chování trilobitů mělo podobné důvody. Pohyb tímto lineárním způsobem snižuje hydrodynamický odpor a šetří energii. Mohl to být také způsob, jak odradit možné dravce tím, že budí dojem celkově velké, a tedy nesnadné kořisti.

Foto: Shinya Miyata, Josai Universityfig-3
Obrázek 3. Podlouhlé hejno ryb zachycené ve vápencové desce. Další informace naleznete v článku: Plovoucí hejno ryb zkamenělé v jediné chvíli.
Foto: Hou Xian-Guangfig-4
Obrázek 4. Zkamenělá migrační linie členovců podobných krevetám.

Rychle utvořené fosilie

Ať už je důvod těchto zkamenělých sestav trilobitů jakýkoliv, jedna věc je jasná – k jejich fosilizaci muselo dojít rychle. Ke stejnému závěru dospěli i vědci. Žádná z fosilií trilobitů nebyla rozbita nebo vychýlena stranou a jen velmi málo z nich vykazovalo nějaké známky odlišení – cítili se ohrožení a stočili se do klubíčka. Vědci napsali:

„Tato lineární uskupení s největší pravděpodobností představují sestavy in-situ (přímo z daného místa, pozn. překl.), v nichž je u většiny jedinců zachována původní pozice v době jejich smrti … Množství sedimentu uloženého během nějaké přívalové události pravděpodobně stačilo k pohřbení trilobitů … na daném místě, ale nebyla už natolik silná, aby je odnesla pryč. Tento proces se obvykle používá k vysvětlení výjimečného zachování in-situ … [a] extrémní vzácnost takovýchto exemplářů v lineárním uskupení může podporovat hypotézu o velmi náhlém úmrtí vyvolaném otravou vody nebo rychlým uložením sedimentu, který zabránil narušení lineárního uskupení u většiny vzorků.“1

Sotva lze tedy popřít zřejmý závěr, že trilobiti byli pohřbeni výjimečně rychle, nikoli během milionů let.

Jsou tu i další příklady

Toto liniové řazení trilobitů se přidává ještě k dalším nedávno objeveným příkladům zkamenělého kolektivního chování, které se zachovalo navždy během okamžiku – například celé hejno plovoucích ryb (obrázek 3),5 a řetězec korýšů podobných krevetám (obrázek 4).6 Všechny tyto fosilie ukazují zvířata jako jedno tělo, pracující společně v jednom koordinovaném kolektivním pohybu.

Pro tvory, praktikující toto kolektivní chování, si nelze představit žádné jiné věrohodné vysvětlení fosilizace než to, že musela proběhnout velmi rychle. Trilobiti nepochybně jasně ukazují způsob jejich pohybu těsně předtím, než byli pohřbeni sedimentem.

Přestože je stáří trilobitů obvykle „datováno“ na 480 milionů let, takto uspořádaná sestava dokonale odpovídá biblickému popisu dějin světa. Perfektní podmínky pro vytvoření těchto zkamenělin poskytuje Noemova Potopa před asi 4 500 lety. Jediným důvodem, proč někdo takové vysvětlení odmítá, je „záměrně přehlížení“ skutečnosti, že „svět, který tehdy existoval, byl zaplaven vodou a zahynul“ (2 Petr 3:5–6).

Odkazy a poznámky

  1. Vannier, J. and 8 others, Collective behaviour in 480-million-year-old trilobite arthropods from Morocco, Nature: Scientific Reports 9: 14941, 17 Oct 2019. Zpět k textu.
  2. Stammers, C., Trilobite technology, Creation 21(1):23, Dec 1998. Zpět k textu.
  3. Tarlach, G., Collective Behavior: A 480-million-year-old conga line; discovermagazine.com, 17 Oct 2019. Zpět k textu.
  4. Kanciruk, P. and Hernkind, W., Mass migration of spiny lobster, Panulirus Argus (Crustacea: Palinuridae): behavior and environmental correlates. Bulletin of Marine Science 28(4):601–623, 1978. Zpět k textu.
  5. Mizumoto, N., Miyata, S., and Pratt, S.C., Inferring collective behaviours from a fossilized fish shoal, Proc. R. Soc. B 286:20190891, 2019. Zpět k textu.
  6. Hou, X.-G. and 3 others, Collective behavior in an Early Cambrian arthropod,Science 322(5899):224–224, 2008. Zpět k textu.