Zajímavé umění z Doby ledové

Kresby na kamenech odhalují okamžiky života v Době ledové.

Napsal Gavin Cox
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

Publikováno dne 27. října 2020

Archeologové objevili na Britských Normanských ostrovech malou kamennou desku rozbitou na deset fragmentů se zajímavými abstraktními znaky. Kamenné desky (vytvořené z jemnozrnné žuly – mikrogranitu – místního původu¹) pocházejí z archeologického naleziště v Les Varines, St Saviors na ostrově Jersey, pouhých 28 km severně od Francie.² Badatelé interpretovali tyto znaky jako znázornění mamutů, bizona, koně a možná i lidské tváře.

Pomocí datovací metody uran-thorium byly desky zařazeny konvenčně do horního paleolitu, což je údajně 20 400-8 400 let před současností.³ Tato data však dalece přesahují biblickou historii, a tudíž není možné je brát v úvahu. Objasnění těchto a dalších zpráv s nafouknutými archeologickými „věky“ jsou podrobně vysvětlena v mém článku How old? When archaeology conflicts with the Bible (Jak je to staré? Aneb když je archeologie v rozporu s Biblí).

Těchto deset fragmentů desky také představuje „nový důkaz“ o umění našich lidských předků.²

Artefakty byly na světlo vyorány pluhem na farmářském poli. Nicméně jejich kamenný povrch je zjevně v „dobrém stavu zachování“,² což svědčí o tom, že jsou mladší, než se předpokládalo.

Podobné desky s rytinami byly objeveny také v Portugalsku, Španělsku, Francii, jižním Německu a Belgii. Ty jsou připisovány raným lovcům a sběračům zvaným Magdaléňané, kteří měli údajně vzkvétat v období před 23 000 až 14 000 lety.³

Podle nové studie představuje umělecké dílo z Jersey jediný důkaz o životním stylu lidí, kteří kolonizovali jižní polovinu údolí kanálu po ledovcovém maximu.²

Záplavy Doby ledové

Jersey je malý ostrov, široký jen 14 km (9 mil), takže je zjevně příliš malý na to, aby poskytoval podporu stádům mamutů, bizonů a koní. Ti všichni tam museli být vidět v generacích předtím, než byla Země následně pokryta oceánem.⁴ Předpokládá se, že během jediné Doby ledové, která následovala po Noemově Potopě na několik století,⁵ byla hladina moří o 80–100 m nižší než dnes. To znamená, že Lamanšský průliv a jižní část Severního moře byly ve skutečnosti obyvatelnou pevninou. Tuto skutečnost dokazuje množství nalezených mamutích kostí. Nyní se má za to, že kanál musel být vyřezán katastroficky během několika měsíců. Křída v Doverském průlivu (spojující Anglii s Francií) byla podle časopisu New Scientist proražena před 200 000–450 000 lety přetékající vodou z hráze za křídovým hřebenem (vyvýšenina Weald-Artois ridge).⁶

Ale jak mohl někdo vidět mamuty, bizony a koně tisíce let poté, co byla Země, na které žili, zanořená? Je jasné, že data jsou chybná. Svědectví očitého svědka na kameni je s touto skutečností v souladu.

Závěr

Nejlepším vysvětlením těchto zajímavých nových nálezů je, že potomci přicestovavších z Babylonu (asi 2 000 let před Kristem), se usadili v Lamanšském průlivu před koncem Doby ledové. Byli svědky zvířat žijících v této oblasti a zaznamenali je na skálu. Poté, když skončila Doba ledová, byla Británie katastroficky oddělena od evropské pevniny. Kresby zvířat svědčí o tom, že autoři tohoto umění byli schopni abstraktního myšlení. Nedosahují zdaleka takové kvality nebo řemeslného zpracování, jako některá jiná starověká umělecká díla, zejména kresby zvířat nalezené v jeskyních Lascaux a Chauvet ve Francii. Nicméně stále jsou dílem zjevně inteligentních a vynalézavých lidí, kteří od počátku byli takto stvořeni k obrazu Božímu.