Překvapující pigment v květech Rajky

„Výhradně živočišný“ pigment bilirubin objeven i v rostlinách

Napsal David Catchpoole
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

digitalcommons.fiu.edu

Kromě široce známého tvaru jejich květů, připomínajících hlavu tropického ptáka, jsou rostliny Rajka (Strelitzia spp.) obdivovány také pro své živé zbarvení. Zářivá oranžová barva je ještě intenzivnější na ochlupené části jejich semen a je schopna přetrvávat po celá desetiletí,¹ na rozdíl od většiny rostlinných pigmentů, které se po uhynutí buněk rychle rozkládají.

Vědci v usilovné snaze prozkoumat zdroj takové dlouhotrvající a intenzivní barvy se pokusili tento pigment identifikovat. Využili k tomu dvě výkonné nejmodernější laboratorní techniky (vysokoúčinná kapalinová chromatografie a nukleární magnetická rezonance), s cílem analyzovat chemickou strukturu barviva v rostlinách Rajka. Ale chemie oranžového pigmentu neodpovídala chemickým vlastnostem žádného známého rostlinného pigmentu.

news.fiu.edu

S rostoucím vzrušením si vědci uvědomili, že tato živá oranžová barva je něco, co v rostlinné oblasti nebylo ještě nikdy odhaleno. Nakonec tedy po roce komplexního testování výzkumníci identifikovali tuto oranžovou látku jako „výhradně zvířec퓲 pigment bilirubin.^3,4,5,6 U savců je bilirubin produktem rozkladu hemoglobinu (červené barvivo v krvi), a je také tím, co dává nažloutlý nádech pokožce pacientů se žloutenkou nebo modřinám. Vypadá to, že bilirubin má i užitečnou antioxidační roli.⁷

Toto zjištění vědeckou komunitu ohromilo. Co dělá „výhradně živočišný“ pigment v rostlinách? Následně jej pak vědci identifikovali i v dalších kvetoucích rostlinách, což ukazuje, že bilirubin se neomezuje pouze na druhy rostlin Rajka.⁸ Jenže způsob, jak mohou rostliny produkovat bilirubin, který je u zvířat produktem rozpadu krve, „je i nadále záhadou“.⁴ Ovšem i přes zjevnou nutnost přehodnocení evolučního příběhu je i tak vzdán hold nedotknutelnému evolučnímu vyprávění, které je imunní vůči jakémukoli protichůdnému důkazu:

„Skutečnost, že bilirubin existuje u rostlin i zvířat může ukazovat na hlubokost evoluce. Pokud u rostlin vznikal bilirubin stejnou biochemickou cestou, která odpovídá produkci bilirubinu u zvířat, znamenalo by to, že ta cesta se pravděpodobně zachovala po celou dobu evoluční historie jak v rostlinné, tak i zvířecí říši.“⁴

Že se „zachovala po celou dobu evoluční historie“? Vždyť zachováno může být jen to, co již existuje. Tato učeně znějící slova o „hloubce evoluce“ vynechávají klíčový problém – jak vůbec mohly vzniknout takto složitě naprogramované mechanismy a biochemické cesty v průběhu „evoluční historie“? Tato myšlenka vyžaduje nejspíš fantazii zářivější než pigment samotný.

Jádrem celé věci je toto: historie byla zaznamenána, není to výsledek nějakých představ,⁹ a řeč o divokých květinách je zaznamenána tou nejvýznamnější osobností v historii jako Jeho vlastní dílo: „Pohleďte na polní kvítí, jak roste, nepracuje ani nepřede, a pravím vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl tak oděn, jako je jedno z těchto“ (Lukáš 12:27). Jistě, Jeho poselství jde mnohem hlouběji a je otevřeno každému, kdo je ochoten vzdát se nesmyslného uctívání existence života bez Stvořitele. Je tu nepochybně jasná volba: buď prázdná „hlubokost evoluce“ nebo „hlubokost Božího bohatství, Jeho moudrosti a vědění“ (Římanům 11:33).