Vůbec první Jurský park

První výstava dinosaurů v plné velikosti na světě

Napsal Kevin Lamoure
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

CC BY-SA 2.0 Generic | Ian Wright | Wikimedia

Velká výstava v roce 1851 v londýnském Hyde Parku byla mezníkem při oslavách kultury a úspěchu. Expozice byla zřízena ve slavné budově s unikátní konstrukcí z oceli a skla, která je známá jako „Křišťálový palác“. V roce 1852 byla přemístěna (demontována a rekonstruována) do trvalého působiště v Sydenhamu, v jiné části Londýna. Tato oblast byla později známá jako Crystal Palace Park.

Oživení – tak trochu

Přibližně v této době měli dva slavní odborníci za úkol zaplnit část parku Crystal Palace napodobeninami z oblasti nejnovějších poznatků vědy v přírodě a geologii v životní velikosti. I přes velmi malý počet tehdy známých fosilií a druhů to znamenalo také dinosaury. Dvojice odborníků byla vyzdvihována anglickým srovnávacím anatomem Sirem Richardem Owenem (1804–1892) a tehdy uznávaným anglickým paleoartistou (umělecky ztvárňuje pravěk) Benjaminem Waterhouse Hawkinsem (1807–1894).

Před dokončením prací se konala na přelomu roku 1853 slavnostní večeře na počest zahájení projektu. Podávání večeře v břiše jednoho z nedokončených modelů dinosaurů určených do parku se ukázalo jako chytrý tah, který zaručil zájem veřejnosti!

Vítejte v Parku Crystal Palace

„Oživlí“ dinosauři z Crystal Palace Park, postaveni z cihel, cementu, kamene, železa a dlaždic, byli veřejnosti odhaleni v roce 1854. Viktoriánské hosty doslova nadchli především Megalosaurus, predátor chodící po čtyřech, Iguanodon s rohem jako nosorožec a Hylaeosaurus s ostny na hřbetu. Dinosauři byli zpět, i když byli velmi nesprávně rekonstruováni díky modernímu chápání!

Rekonstrukce dinosaurů jsou dnes celosvětově běžné. Důležité však je, že tyto modely v životní velikosti poskytly veřejnosti vůbec první pohled na to, jak by asi vypadalo setkání se skutečným dinosaurem. Také díky výrobě předmětů, jako jsou miniaturní modely dinosaurů v plné velikosti, se tato zvířata stala fenoménem v populární kultuře.

Kompromitovaná zpráva

Žel, Owenovy názory na původ byly biblicky zkompromitované, ačkoli on sám byl proti darwinismu. V Parku při popisu modelů vyhynulých druhů řekl, že jde o snahu:

„reprodukovat a zprostředkovat lidem pohled a možnost k přemýšlení o životních formách zvířat, která před stvořením člověka po dlouhé věky postupně prosperovala během předchozích geologických fází času …“¹

V souladu s touto vírou byly vedle dinosaurů vystaveny také miniatury životních velikostí mnoha dalších zvířat, aby se tak lépe ozřejmily různé předpokládané „věky“ přírodní historie. V tomto bodě Owen napsal:

„Cílem těch ostrůvků v geologickém jezeře je ukázat uspořádání posloupnosti neboli superpozici těchto vrstev či podloží a představit je obnovené tak, jak vypadala ta nejpozoruhodnější a nejcharakterističtější vyhynulá zvířata a rostliny každé vrstvy za svého života.“¹

Nicméně Owen zamýšlel, ačkoli Darwinova kniha ještě nebyla vydána, aby se modely dinosaurů v životní velikosti staly monumenty proti evolučnímu světonázoru, který tehdy již nabíral na rychlosti, jak to popisuje autorka Zoë Lescaze:

„Zvířata, která Hawkins vytvořil, byla zbraní v ideologické válce. Hlavním generálem v tomto tažení byl Richard Owen. Brilantní anglický anatom vymyslel v roce 1841 termín „dinosaurus“ a nyní potřeboval ovládnout veřejné vnímání těch hrozivých ještěrů. Owen byl zarytým odpůrcem evoluční teorie, a modely z Crystal Palace byly zásadní součástí jeho křížové výpravy. Jestliže měl čelit množícím se tvrzením, že živočišné druhy se postupem času staly propracovanějšími, pak se dinosauři musí jevit jako mnohem vyspělejší než současní plazi.“²

Od ideologie k důkazům

Dinosauři z Parku Crystal Palace byli vskutku příhodně vyrobeni tak, aby vyslali zprávu proti evolučnímu světonázoru. Tento ideologický přístup k jejich designu byl ještě zesílen nedostatkem fosilních důkazů.

Od výstavy dinosaurů v Parku Crystal Palace však již uběhlo více než století a půl fosilních objevů a studií. Moderní výzkum dinosaurů je nyní veden jinou ideologií, než byla ta Owenova. Až na vzácné výjimky jsou všechny veřejné a soukromé prezentace dinosaurů formulovány v duchu naturalistického, evolučního vidění světa. Takže dnešní znalosti o dinosaurech už nevysílají zprávu proti evolučnímu světonázoru? Či ho dokonce podporují, jak neustále slyšíme? To určitě ne.

Dinosauři například dodnes nemají žádné pevně stanovené evoluční „předky“³ nebo „potomky“,⁴ což je pro evolucionisty závažný problém, který nikdy nebyl dořešen.

Nyní také v rámci stovek druhů dinosaurů⁵ a bezpočtu dinosauřích fosilií, které by Owena a Hawkinse jistě ohromily, existují důkazy o extrémech v:

• Morfologii (vnější stavba organismů) (např. Spinosaurus aegyptiacus)⁶
• Anatomii (např. Supersaurus vivianae)⁷
• Variacích (např. Ceratopsian [rohatí] dinosauři, jako je Triceratops)⁸
• Rozmanitosti (např. Compsognathus longipes; Giraffatitan brancai; Kentrosaurus aethiopicus).

V souvislosti s těmito extrémy také chybí z velké části fosilní důkazy, od nichž bychom se mohli dozvědět více o jejich původu. Ovšem biblický světonázor o stvoření dokáže tyto extrémy snadno zohlednit. Dinosauři docela přesně odpovídají biblickému pojetí stvořených druhů neboli baraminů, a to i přes jejich značnou rozmanitost. (V současné době se předpokládá, že existuje asi 55 dinosauřích baraminů.⁵)

Památníky stvoření

Křišťálový palác byl nakonec zničen při velkém požáru v roce 1936. Ale ti skvělí „oživlí“ dinosauři z Parku Crystal Palace tam hrdě stojí dodnes, i když je potřeba čas od času nějaká ta restaurátorská práce.

Závažné je však to, že po výrazném posunu vpřed ve znalostech se poselství moderních dinosaurů odklonilo špatným, ideologickým směrem, až bylo nakonec původní poselství dinosaurů Owena a Hawkinse zkompromitováno. Přitom to bylo v souladu s vědou i Písmem: Dinosauři, stejně jako všechna „zvířata na Zemi“, byli stvořeni Bohem. Původně byli součástí „velmi dobrého“ stvoření před Pádem (Genesis 1:31), a jejich nespočet milionů ostatků byl pohřben a uchován během katastrofické Noemovy Potopy.