Bakterie se sedmi motory v jednom!

Napsal Jonathan Sarfati
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

pnas.org

Během posledních dvou desetiletí vědci odhalili v mikroskopických živých buňkách několik úžasných strojů. Patří mezi ně bakterie s miniaturním motorem, který vytváří vlnění malého „ocásku“ a umožňuje tak bakteriím plavat – je to bakteriální bičík.¹ Ukázalo se, že má dokonce i spojku pro odpojení motoru od bičíku.² Ještě více miniaturizovaný systém je tzv. ATP syntáza, což je naprosto nejmenší lidem známý motor, který vyrábí životně nezbytnou energetickou molekulu ATP (adenosintrifosfát).³ Je pozoruhodné, že i virus má malý motor, který mu slouží ke svinutí DNA do těsných balíčků.⁴

Některé bakterie mají dokonce i víc než jeden bičík. Někdy pracují samostatně, ale bakterie umí také motory koordinovat. Jiné bakterie mají bičíky volně svázané. Zase jinak je na tom mořská bakterie MO-1 – ta má sedm bičíků svázaných v pevném pouzdře.

Bylo záhadou, jak se mohou všechny otáčet stejným směrem, aniž by se navzájem rušily. Na způsob, jak je to možné, přišel nyní výzkumný tým z francouzské a japonské univerzity⁵ Aby vytvořili trojrozměrný obraz, připravili sérii dvojrozměrných snímků příčných řezů (tzv. elektronová kryo-tomografie — jako CAT sken, ale elektronovým mikroskopem a za velmi nízkých teplot).

www.pnas.org

Těch sedm bičíků je ve skutečnosti obklopeno 24 fibrilami (drobnými vlákny) v šestiúhelníkovém provedení. A tyto fibrily rotují v opačném směru než bičíky, což jim umožňuje se volně otáčet. Na diagramu výzkumníků jsou bičíky znázorněny velkými ozubenými koly a fibrily jsou ta menší ozubená kola. Tato ozubená kola či ložiska umožňují bičíkům otáčet se velmi rychle – takže bakterie dokáže plavat rychlostí asi 300 μm/s, což je 10krát rychleji než E. coli a Salmonella.

Výzkumníci ve své výzkumné práci zcela zjevně nenašli žádné uplatnění evoluce. Právě naopak – mluvili o „komplexní a vynikající architektuře“ a řekli:

„Tento design plní zásadní úlohu v rychlé a hladké rotaci bičíkatého aparátu, který tak umožňuje MO-1 rychlé plavání.“

Nicméně v posledním odstavci výzkumníci nezapomněli složit povinnou bezdůkazní poklonu evoluci „od bláta k člověku“:

„V souhrnu představují tyto vlastnosti bičíkatého aparátu MO-1 pokročilý stupeň evoluce pohybového ústrojí. Je také zajímavé, že stejný vzor propleteného hexagonálního pole se vyskytuje ve dvou evolučně vzdálených systémech: bazální tělíska bičíků a fibril bičíkatého aparátu MO-1 a také silná a tenká vlákna v kosterní svalovině obratlovců. Podobné architektury vláknitých struktur se vyvinuly u prokaryot a eukaryot pravděpodobně nezávisle, aby splnily požadavky dvou jinak velmi odlišných mechanismů pro generování pohybu: protisměrné otáčení a axiální posun.“

Toto je jen další příklad odvolávání se na „souběžnost“: stejný konstrukční prvek se údajně nevyvíjel jen jednou, ale nezávisle na sobě dvakrát. A tohle je ještě zajímavější: koncem 40. let 20. stol. známý evolucionista J.B.S. Haldane předpovídal, že u živých tvorů nemůžeme najít žádná kola ani magnety.⁶ To proto, že by nefungovaly, pokud by nebyly kompletně zformovány. Nemohl je tedy vytvořit přírodní výběr krok za krokem, kdy každý krok by byl zlepšením oproti předchozímu. Takové motory tedy podle vlastních Haldanových slov samy vyvracejí evoluci. Navíc MO-1 také snímá magnetismus,⁷ sleduje totiž magnetický severní pól Země po spirálové dráze. Takže MO-1 zasazuje evoluci hned dva údery.