Explore
Online premiere of Dismantled: A Scientific Deconstruction of the Theory of Evolution
Watch for free here!
Also Available in:

3 evoluční R: Přeskupení, odstranění, zničení; jinými slovy, žádná evoluce!

Genetické změny pozorované dnes v živém světě nemohly přeměnit bakterii na psa baseta - nikdy

Hounds
Credit: ©iStockphoto.com/fotojagodka|©iStockphoto.com/GlobalP

Napsal
Přeložil Jakob Haver (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 35(2):47–49, Duben 2013

Evoluční učebnice mluví o proměně jako o něčem, na čem „evoluce stojí a padá“.1 Pokud však někdo tyto proklamované „prokazatelné příklady“ evoluce pečlivě prozkoumá, spadnou ve skutečnosti do tří kategorií, které zde můžeme označit jako „3 R“ (v angličtině Rearrange, Remove, Ruin, pozn. překl.).

Podívejme se postupně na každou z nich.

‘R’#1: Přeskupení stávajících genů

Pečlivé přezkoumání mnoha údajných příkladů „evoluce v akci“ ukazuje, že taková „proměna“ skutečně existuje, ale je zajišťována geny, které již existuji.

Podívejme se zjednodušený příklad, který nám to ukáže – a také ukáže, jak může být taková genetická přeměna nesprávně interpretována jako „důkaz evoluce“. Dva psi v horním řádku obrázku 1 jsou pár – pes a fena. Každý z nich má gen, (zděděný po matce nebo po otci) který kóduje krátkou srst a gen, který kóduje dlouhou srst (zděděný po druhém rodiči). V případě jejich spojení je výsledkem tohoto páru genů pro délku srsti středně dlouhá srst.2

Obrázek 1. Červené proužky představují geny pro délku srsti (krátkou a dlouhou). Při jejich spojení dávají středně dlouhou srst. V reprodukci se přeskupením (rekombinací) rodičovských genů (nahoře) vytvářejí ve vzhledu potomstva změny, ale nejsou zapojeny žádné nové geny.

A teď pokud se tito dva psi zkříží, jaké jsou možné nové kombinace genů u výsledného potomstva? Druhý řádek na obrázku 1 ukazuje toto:

Pes úplně vlevo zdědil gen krátké srsti jak po otci, tak i po matce. Výsledek: krátká srst.

Dva psi uprostřed zdědili gen dlouhé srsti od jednoho rodiče a gen krátké srsti od druhého rodiče. Výsledek: středně dlouhá srst (stejná jako u rodičů).

Pes úplně vpravo zdědil po matce gen dlouhé srsti a po otci také gen dlouhé srsti. Výsledek: dlouhá srst.

Náhodný pozorovatel při běžném, povrchním pohledu – tj. neuvědomuje si, co se odehrává na genetické úrovni – si může myslet: „V rodičovské generaci nebyli psi s dlouhou srstí. Tato dlouhá srst je novým rysem – evoluce je pravdivá!“

Ale takový názor je chybný. Jediné, co tato „evoluce“ udělala, bylo nové uspořádání již existujících genů. Jednoduše byly přeskupeny již existující genetické informace. Nejsou tu žádné nové informace o jiném druhu, které jsou potřeba pro přechod vodního planktonu v pudlíky, Pekinéze, vážky a motýly.

‘R’#2: Odstranění genetické informace

A co přírodní výběr, adaptace a speciace?

Nic z toho nepředstavuje vytvoření jakékoliv nové genetické informace, potřebné pro změnu od mikroba v dogu. Kdybychom v naší ukázce „chlupatých psů“, poslali naši novou populaci psů – některé s krátkou, jiné se střední či dlouhou srstí – do ledové, velmi chladné lokality, nemělo by nás vůbec překvapovat, že vidíme přírodní výběr v akci: každý pes, který by neměl dlouhou srst, by zahynul (obrázek 2, řádek 1). Když se přeživší spáří, potomkům předají už jen geny, které kódují pouze dlouhou srst (obrázek 2, řádek 2).

die in snowy

Nyní tu máme tedy populaci psů krásně přizpůsobenou jejich prostředí. Biologové, kteří se setkají s naší chladu odolnou populací psů, by mohli při jejich pozorování usuzovat, že byli izolováni3 z jiných populací psů a mohli by tvrdit, že tu došlo k vytvoření nového druhu.

Takže zde vidíme přírodní výběr, adaptaci (přizpůsobení) a možná dokonce i speciaci – ale nebyly přidány žádné nové geny. Ve skutečnosti došlo ke ztrátě genů (genetická informace pro krátkou a středně dlouhou srst byla z populace odstraněna).

Je třeba si uvědomit, že jako důkaz evoluce jsou často zobrazovány právě takovéto příklady přírodního výběru, adaptace a speciace, ale jediná věc, kterou tato „evoluce“ učinila, je odstranění stávajících genů. Kdyby se tato populace výlučně dlouhosrstých psů nuceně přemístila na nějaký vlhký tropický ostrov, nemohli by se tito psi „přizpůsobit“ horkému klimatu, dokud by je někdo nezkřížil se psem s krátkou nebo středně dlouhou srstí, tedy došlo by u této populace znovu k zavedení genu pro krátkou srst. A to je přesně to, co dělají naši šlechtitelé hospodářských zvířat a plodin. Pročesávají svět původních genů, stvořených během Stvořitelského týdne4 a následně je z našich domácích odrůd / plemen rostlin a zvířat „vyšlechtí“ (dojde ke ztrátě), protože šlechtitelé uměle vybírají pouze určité vlastnosti, což znamená, že ostatní vlastnosti jsou vyloučeny (jsou ztraceny).

‘R’#3: Zničení genetické informace

Na uvedených příkladech výše můžeme vidět, že přírodní výběr, adaptace a speciace jsou skutečné a pozorovatelné. A že tyto jednoduše mluví o přeskupování a / nebo odstranění psích genů, které byly již součástí původního Stvoření. (Tj. ke konci 6. dne, kdy Bůh dokončil Stvoření a prohlásil, že je to vše „velmi dobré“—První Mojžíšova 1:31.)

©iStockphoto.com/HumoniaFloppy ear
Obrázek 3: Psi s mutací sklopených uší, jako jsou baseti, jsou mnohem náchylnější k ušním infekcím (např. z potravinového odpadu) než psi se vztyčenýma ušima (a zřejmě ani dobře neslyší!).

Nicméně dnes existují formy psích genů, které se ve Stvoření nevyskytovaly, ale objevily se až během doby. Tyto však nevznikly žádným tvůrčím procesem, nýbrž mutacemi, které v procesu předávání genů od rodičů potomkům kopírují také chyby (mohli bychom říci překlepy). Možná vás napadne, že takové náhodné změny způsobí poškození existujících genů – a to se také děje. Například pes znázorněný na obrázku 3 právě takový zmutovaný gen má, což vede k „syndromu svěšených uší“.5

Psi s touto genetickou mutací mají slabší chrupavku a nemohou zvednout uši. Takže je mají před jídlem svěšené, a po jídle špinavé – ledaže by jim je jejich majitelé pracně vyčistili. Taková pravidelná péče o ušní hygienu je nezbytná, protože psi s „plandavýma ušima“ jsou náchylní k vážným ušním infekcím, což může vést až ke ztrátě sluchu.6 Nemají tedy stejně tak dobrý sluch. Jak si můžete domyslet, psi se vzpřímenýma ušima jsou už jen kvůli vyhledávání kořisti pomocí zvuků mnohem lepší než psi se svěšenýma ušima.7

Vzpomínám si, že mě ještě jako ateistu / evolucionistu zajímalo, jak by se takoví psi se svěšenýma ušima mohli vyvinout a přežít ve volné přírodě. Nyní vím, že se nic takového nestalo. Naopak tato mutace v genech vznikla proto, že původní „velmi dobrý“ svět (První Mojžíšova 1:31) byl proklet v důsledku Adamova hříchu (První Mojžíšova 3:17-19). Mutace svěšených uší u psů je pouze jedním z příkladů, jak velmi je svět po Pádu „vydán marnosti“ (Římanům 8:19-22). Tento mutační defekt je dnes u domácích psů natolik běžný, že mnoho lidí naivně považuje psy se svěšenýma ušima jako „normální“. Pokud by však Adam a Eva byli dnes naživu a viděli takovou deformitu, byli by nepochybně velmi zaskočeni. Původní psi, pravděpodobně něco jako dnešní vlci šediví, měli vztyčené, skvěle funkční uši.

Proč je toto – v kontextu evolučních tvrzení, že žádný Stvořitel nebyl potřeba – tak důležité?

Evoluční biologové pod tlakem okolností ohledně přirozeného výběru připouštějí, že přírodní výběr sám o sobě může pouze odstranit již existující genetickou informaci. Nicméně argumentují tím, že v kombinaci s mutacemi se přirozený výběr stává tvůrčím procesem.

Avšak mutace svěšených uší je především klasickým příkladem rozsáhlé degradace genomu – sestupného procesu. Aby mohla být evoluce od mikroba k člověku pravdivá, měli by být evolucionisté schopni ukázat na tisíce příkladů mutací, které informaci získávají, tedy na vzestupný proces – to ovšem nemohou.8 Mutace genetickou informaci drtivě ničí. Proto pokud se evolucionisté upínají na mutace jako na „motor“ evoluce, je to marná snaha.9 A tak zůstávají bez jakéhokoliv známého mechanismu, který by kdy dokázal přeměnit mikroba na voříška – jinými slovy, neexistuje žádný způsob, jak začít „šplhat“ po hypotetickém evolučním stromu.

Ovšem uveďme také, že i když mutace genetickou informaci degradují, někdy může výhoda vyplývající z takové degradace v otázce přežití převážit nad nevýhodou. Přestože zmutovaný voříšek se svěšenýma ušima by ve volné přírodě dlouho nevydržel, přesto může pod lidskou péčí – tj. s pravidelnou očistou uší – hodnoty na rovnici změnit. A co takový rozhodující okamžik, kdy kupující hledá „nejroztomilejší“ a nejpřítulnější štěně ve výloze obchodu s domácími mazlíčky? A skutečně, množí se důkazy o tom, že charakteristický rys sklopených uší je silně spojen s krotkostí.10,11 Není tedy divu, že psi se svěšenýma ušima jsou dnes tak rozšíření.12

Závěr: 3 R = žádná nová informace = žádná evoluce

Výše uvedené příklady změn v délce srsti a struktuře psích uší nejsou evolučními změnami, ačkoli se to o nich často tvrdí. Rearranging (přeskupení) genů, Removing (odstranění) genů a Ruining (zničení) genů nejsou takovými genetickými změnami, které by mohly změnit bakterii na psa baseta – v žádném případě. Tato „3R“ jsou opakovaně představována jako evoluce i v mnoha dalších oblastech, např. v případě rezistence vůči antibiotikům a pesticidům, v případě ryb koljušek, brouků, komárů, červů, ovcí a tresek.13 Ale žádný z těchto příkladů není důkazem evoluce. „3R“ nikdy nemohou na úrovni genů (natož molekul!) udělat z mikroba komáry, bobovité rostliny, psíky a člověka.

Důkazy jsou naopak v souladu s Božím biblickým popisem, který stvořil rozmanitost „druhů“, a každý z nich byl naprogramován k rozmnožování se v rámci svého druhu. Genetici si uvědomují, že rozmanitost dnešních psích plemen mohla vzniknout rychle, v nedávné historii.14 Jak jsme viděli v našem příkladu s délkou srsti, dlouhá i krátká srst se může objevit dokonce už v rámci jediné generace, což vyplývá ze zabudované psí genetické přizpůsobivosti – totiž té, která byla psům vložena při stvoření. Takže Noe nemusel brát na palubu Archy množství párů dingů, dalmatinů a jezevčíků; nebo kojotů, korgiů a kokršpanělů; nebo šakalů, teriérů atd. Stačili mu jen dva psi – právě tak, jak to říká Bible (První Mojžíšova 6:19-20).

References and notes

  1. E.g. page 32 of Pringle, L., Billions of years, amazing changes: The story of evolution, Boyds Mills Press, Inc., Pennsylvania, USA, 2011. For a comprehensive page-by-page rebuttal of the claims in that book see creation.com/pringle-review. Zpět k textu.
  2. „Dominantní geny“ by se takto chovaly. Přesná genetická podstata délky vlasů není dosud známa, ale je to něco takového, i když se může jednat o více než jeden pár genů.. Zpět k textu.
  3. Geografická izolace je často používána jako základ pro pojmenování nového druhu. Srov. biblický „druh“. Zpět k textu.
  4. See Batten, D., What! … no potatoes? Creation 21(1):12–14, 1998; creation.com/potatoes. Žel, ne všichni chovatelé si uvědomují, co vlastně dělají. Vzdávají tím hold evoluci a ne Bohu. Zpět k textu.
  5. Genetici nyní sledovali rozdíl mezi skloněnýma a vztyčenýma ušima k jediné genové oblasti psího chromozomu 10 (CFA 10). Boyko, A., Quignon, P., Li, L., Schoenebeck, J., Degenhardt, J., and 19 others, A Simple Genetic Architecture Underlies Morphological Variation in Dogs, PLoS Biology 8(8):e1000451, 2010. Zpět k textu.
  6. Sandilands, T., How to clean a dog’s floppy and smelly ears—Dogs with floppy ears suffer from odor and ear infections easily, ehow.com/how_8761420_clean-dogs-floppy-smelly-ears.html, acc. 22 November 2012. Zpět k textu.
  7. Výběr psů se sklopenýma ušima je pochopitelný vzhledem k tomu, že se musí více spoléhat na čich, a proto se tento smysl posiluje; proto jsou dobrými pátracími psy (policejní bloodhound, atd.). Zpět k textu.
  8. Vzhledem k tomu, že informace jsou zpravidla argumentem pravděpodobnosti, můžeme očekávat několik případů triviálního zvýšení informací (viz naše novéDVD Understanding the Law of Decay, and creation.com/edge-evolution). Evoluce však vyžaduje encyklopedické množství nových informací. A vedoucí kandidát, nylon pojídající bakterie, se nepovažuje za nové informace. Nová „schopnost“ pochází spíše ze dvou „překlepů“ ve stávajícím enzymu jemně vyladěném k rozbití vazeb v určitých chemických látkách. Mutovaný enzym je méně vyladěný pro jeho aktuální úkol, ale může strávit jiné chemikálie, včetně nylonu, se stejnou vazbou (creation.com/evoquest#nylonase, creation.com/infoloss). Vizt také Carter, R., Can mutations create new information? J. Creation 25(2):92–98, 2011, creation.com/new-info. Zpět k textu.
  9. Williams, A., Evolution’s engine becomes evolution’s end!, Journal of Creation 22(2):60–66, 2008; creation.com/mutations-are-evolutions-end. Zpět k textu.
  10. Adams, J., Genetics of dog breeding, Nature Education 1(1), 2008, nature.com/scitable/topicpage/genetics-of-dog-breeding-434. Zpět k textu.
  11. Trut, L., Early canid domestication: the farm-fox experiment, American Scientist 87:160–169, 1999. Zpět k textu.
  12. For more see Cosner, L., ‘Parade of mutants’—pedigree dogs and artificial selection, Creation 32(3):28–32, 2010; creation.com/pedigree. Zpět k textu.
  13. See superbugs, pesticide, stickleback, beetle, brisk, cadmium-worms, bighorn, tomcod, smaller-fish. Zpět k textu.
  14. Ratliff, E., How to build a dog—Scientists have found the secret recipe behind the spectacular variety of dog shapes and sizes, and it could help unravel the complexity of human genetic disease, ngm.nationalgeographic.com, February 2012. Zpět k textu.

Helpful Resources