Století od 1. světové války

Evoluce ve druhé říši

Nové video z produkce Discovery Institute

Níže představuje Jonathan Sarfati
Přeložil Jakob Haver (kreacionismus.cz)

Publikováno 14. září 2014

wikipedia.org

Tento rok jsme si připomněli sté výročí od události, která dosud neměla obdoby a stala se tou nejkrvavější válkou v historii. Proto se také v té době nazývala „Velkou válkou“. Astronomická cena lidských životů měla být odstrašujícím příkladem pro opakování takových konfliktů, což se optimisticky nazývalo „válkou ukončit válku“. Nyní je nazývána 1. světovou válkou, protože o dvě desetiletí později se začala ještě krutější válka.

Počátky této ještě brutálnější války jsou dobře známé: především to byla evoluce, aplikovaná v nacistické „třetí říši“ (1933-1945), jak jsme již dokumentovali na našich stránkách (viz odkazy a související články níže). To vedlo nacisty k politice eugeniky, eutanasie a rasového vyhlazování, a stejně tak k plánu odstranit křesťanství.

Předchůdce nacismu: Druhá říše

Avšak mnohem méně známé je evoluční zamoření druhé říše, která předcházela říši třetí. To bylo vilémovské Německo, tedy Německo pod vládou císařů Wilhelma I. a II., poté co Otto von Bismarck (1815-1898), v roce 1871 sjednotil zemi a oddělil ji od různých nezávislých německy mluvících států. (První říše byla takzvaná svatá říše římská, která začala buď Karlem Velikým v roce 800 anebo Otto prvním v roce 962 a trvala asi 1 000 let, dokud neodstoupil František II. v roce 1806.)

Mnohá zvěrstva třetí říše byla jen důslednější a ještě extrémnější verzí již osvědčených názorů, vyučovaných ve druhé říši. Toto dokumentuje videoklip níže pod článkem..

wikipedia.org

Na darwinovské spojení s první světovou válkou jsme již poukázali v roce 2010. Zdokumentovali jsme, že hanebné myšlenky nacistického Německa byly vyučovány již v německé akademii Wilhelmine. Patří sem Lebensraum („Životní prostor“) a Rassenhygiene (Rasová hygiena) a myšlenka, že lidé se zdravotním postižením mají nižší hodnotu než zvířata (víra, kterou nedávno potvrdil Richard Dawkins). Válka byla jen výrazem darwinovského postulátu o přežití nejschopnějších.

Také jsme poukázali na to, že takové hrůzné myšlenky vedly ke skutečnému holocaustu, který je dnes z velké části zapomenut:: ke genocidě národa Hererů v německé jihozápadní Africe (nyní Namibie). Strůjcem tohoto masového vraždění – 65 000 z 80 000 Hererů – byl generálporučík Lothar von Trotha (1848-1920), zvrácený bílý rasista, který věřil v „očištění“ údajně méně zdatných.

Evoluční hrůzy 1. světovou válkou neskončily

Je smutné, že ani porážka Německa v 1. světové válce problém neukončila, a to z několika důvodů:

Za prvé, Německo se nikdy nevzdalo; namísto toho s ním bylo uzavřeno příměří (tzv. příměří z Compiègne, pozn. překl.). Takže demagogové – jako byl například nespokojený, uražený kaprál Adolf Hitler – mohli rozvíjet svůj blábol – totiž, že oni ve skutečnosti nic neztratili, jen dostali „žihadlo do zadku“.¹ Od koho? Samozřejmě že od Židů, a dalších takových „rasově podřadných“ skupin. Toto je hlavní důvod, proč spojenecká aliance (německy: Dolchstoßlegende) trvala na bezpodmínečné kapitulaci ve druhé světové válce, aby německý lid věděl, že ztratili, takže neměli jinou možnost, než připustit zločiny své vlády a podřídit se spojeneckým opatřením o denacifikaci. Od té doby je Německo ukázkovou demokracií.

Za druhé, pro spojence to bylo Pyrrhovo vítězství,² protože i oni ztratili obrovský počet životů. Nechtěli opakovat takovou katastrofu, a tak přijali nešťastnou politiku smíření vůči Hitlerovi, zejména britským premiérem Nevillem Chamberlainem. Tudíž místo toho, aby Hitlera zastavili, dokud byl ještě slabý, dodali Hitlerovi odvahu, která vyústila v ještě větší katastrofu než ta, které se snažili vyhnout. Většina historiků považuje 2. světovou válku za pokračování 1. světové války po 20letém příměří.

Za třetí, jedním z posledních počinů umírající druhé říše bylo propašování ruského marxistického agitátora v exilu zpět do Ruska poté, co tento agitátor četl mnoho německých protikřesťanských filozofů, kteří inspirovali Marxe. Tímto agitátorem byl Vladimír Iljič Uljanov, lépe známý jako Lenin (1870-1924). Dal tak vzniknout sedmdesát let trvajícímu sovětskému Gulagu,³ státu,⁴ který zavraždil 62 milionů lidí neválečnou smrtí.

Je smutné, že nyní je filozofie všech těchto hrůz dnes nesporným náboženstvím ve státních školách spojeneckých zemí. Proto odkazujeme na toto video jako varující připomenutí toho, co tato filozofie dokáže udělat, pokud je uplatňována v národní politice. „Uvažujte v tomto fascinujícím 14minutovém dokumentu historika Richarda Weikarta o vlivu sociálního darwinismu na německý militarismus v letech, které vedly k první světové válce.“