Explore
Also Available in:

Ironie jediné buňky

Napsal
Přeložil Jakob Haver (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 32(3):20, Červenec 2010
©iStockphoto.com/Henrik5000Materialists scoff at the idea that the first embryonic cell of Jesus arose miraculously, but they accept that the first living cell arose spontaneously.
Materialisté se vysmívají myšlence, že první zárodečná buňka Ježíše vznikla zázračně, ale uznávají, že první živá buňka vznikla spontánně.

Mnozí lidé mají potíže s přijetím zázraku Ježíšova početí z panny.1 Často je zamítáno jako biologicky nemožné – mají to za mýtus, který patří do předvědecké doby. Je však ironií, že mnozí lidé, kteří se vysmívají narození z panny, nemají žádný problém s přijetím podobného „zázraku“, který – stejně jako u narození z panny – začíná jedinou buňkou.

Život začíná jedinou buňkou

Nový zákon ukazuje, že Ježíš si prošel normální dobou těhotenství (9 měsíců). Tudíž lze důvodně předpokládat, že Ježíš, stejně jako vy a já, začal svůj embryonální vývoj z jediné buňky. Normálně se první buňka vytvoří spojením vajíčka se spermií. Tato první buňka obsahuje celý lidský genom – od každého rodiče jednu sadu chromozomů. Ale protože Ježíš neměl lidského otce, byl k vytvoření první buňky nutný nadpřirozený zásah.

Lidé, kteří odmítají narození z panny, mají v zásadě problém se vznikem této první buňky. Zbývající část devítiměsíčního procesu se obvykle za zázračnou nepovažuje, protože každoročně se takto odehrává nesčetněkrát po celém světě.

Evoluční počátek z jediné buňky

Původ první buňky je v evoluční biologii také kriticky důležitý. Vzpomínám si na jednoho z mých univerzitních lektorů, který nám říkal, že buňky mohou pocházet pouze z jiných buněk – ale pak se rychle opravil: „samozřejmě s výjimkou první buňky“. Podle evolučních předpokladů lze celý život vystopovat zpět až k té jediné buňce, která vznikla sama od sebe z neživých chemikálií.2 Ale protože i ta nejjednodušší buňka kterou známe je nesmírně složitá,3 zůstává evolucionistům nezáviděníhodný úkol vysvětlit, jak by taková složitost mohla vzniknout náhodou.4

Přestože se mnozí posmívají myšlence, že první zárodečná buňka Ježíše vznikla zázrakem, nemají problém s přijetím první ‘zázračně’ vzniklé živé buňky (z níž údajně povstalo vše živé).

Závažnost tohoto problému potvrdili mnozí vědci. Například Nicholas Wade, vědecký autor pro New York Times přiznal: „Vysvětlit chemii prvního života je noční můrou.“5 Avšak nejvíce svým hodnocením problému překvapil Francis Crick – muž, který získal Nobelovu cenu jako spoluobjevitel struktury DNA. Usoudil: „Čestný muž, vyzbrojený všemi dostupnými znalostmi, které máme nyní, může pouze konstatovat, že v určitém smyslu se tu vznik života objevil v jednom okamžiku téměř zázrakem – tak mnohé jsou podmínky, které by musely být pro zdárné fungování splněny“ [zvýraznění bylo přidáno].6 Takže dokonce i Francis Crick, který sám sebe považuje za ateistu si myslí (i když neochotně), že k popisu vzniku první živé buňky je zcela na místě použít slovo „zázrak“.

Možná mají ateisté s křesťany více společného, ​​než jsou ochotni si přiznat. Přestože se mnozí posmívají myšlence, že první zárodečná buňka Ježíše vznikla zázrakem, nemají problém s přijetím toho, že první živá buňka (která údajně dala vzniknout všemu živému) povstala „zázračně“. Toto je vskutku jednobuněčná ironie.

Odkazy a poznámky

  1. Podrobněji o tom viz creation.com/virgin. Zpět k textu.
  2. Někteří vědci zabývající se původem života spekulovali o tom, že genetický systém se nejprve vyvinul bez buněčné membrány, ale ostatní uznali „že genetika a membrány se musely vyvinout společně“. Wade, N., New glimpses of life’s puzzling origins, The New York Times, 15 June 2009; nytimes.com/2009/06/16/science/16orig.html. Zpět k textu.
  3. Viz Sarfati, J., By Design, Creation Book Publishers, 2008, chapter 11. Zpět k textu.
  4. Na přirozený výběr se nelze odvolávat, protože ten funguje pouze na samostatně se reprodukujících entitách. Zpět k textu.
  5. Wade, N., Life’s origins get murkier and messier, The New York Times, 13 June 2000; nytimes.com/2000/06/13/science/life-s-origins-get-murkier-messier-genetic-analysis-yields-intimations.html. Zpět k textu.
  6. Crick, F., Life Itself: Its Origin and Nature, Simon and Schuster, New York, 1981, p. 88. Ačkoli Crick vyslovil tato slova před více než 35 lety, stále představují dnešní realitu. Například: „Neobyčejnost a složitost buňky je natolik vzdálená od čehokoli neživého v dnešním světě, že zůstáváme bezradní nad tím, jak toho bylo dosaženo.“ Kirschner, M. and Gerhart, J., The Plausibility of Life: Resolving Darwin’s Dilemma, Yale University Press, New Haven and London, 2005, p. 256. Zpět k textu.

Helpful Resources

Foolish Faith
by Judah Etinger
US $5.00
Soft cover