Potvrzeno: fyzikální spojení mezi mateřskými galaxiemi a rodinami kvasarů

Napsal John Hartnett
Přeložil Jakob Haver (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Journal of Creation 32(3):3–4, Prosinec 2018

iStockphoto

Podle právě publikovaného článku,¹ který se zabýval spojením mezi domnělými mateřskými galaxiemi a dvojicemi kvasarů,^2,3,4 autoři našli takových rodin kvasarů mnoho, což ukazuje na jejich skutečné, nikoli jen náhodné spojení. Pro výzkum rudého posuvu použili výstupní data 7 Sloan Digital Sky Survey (SDSS) a výstupní data výzkumného programu 2MASS (Two Micron All Sky Survey) Ks ≤ 11,75 mag (galaxie 2MRS) pro ověření fyzikálního spojení kandidátů rodin kvasarů s domnělými mateřskými galaxiemi na základě Karlssonovy periodicity rudého posuvu kvasarů.

Karlsson navrhl, že kvasary mají nějakou vlastní ne-kosmologickou komponentu rudého posuvu, kterou tvoří diskrétní hodnoty (z_K = 0.060, 0.302, 0.598, 0.963, 1.410, …). Aby se však správně detekovalo jakékoli fyzikální spojení, musí být rudý posuv kandidáta kvasaru transformován do zbytku rámce rudého posuvu jeho domnělé mateřské galaxie. (Z toho lze odvodit, že buď je rudý posuv mateřské galaxie kosmologický, nebo pokud není, pak to souvisí s Hubbleovým zákonem, ale nikoli v důsledku rozpínání vesmíru.) Potom je transformovaný rudý posuv kandidáta společného kvasaru spojen s nejpodobnějším Karlssonovým rudým posuvem, z_K, takže lze získat zbývající složku rychlosti rudého posuvu – tj. domnělou rychlost vypuzení z mateřského objektu. Tímto způsobem je možné detekovat fyzikální spojení, a to i v případě, že mateřské galaxie mají vysoké hodnoty rudého posuvu. Pokud se tento proces vynechá, nelze nalézt žádné spojení. Takto se postupovalo v několika dokumentech, aplikovaných při výzkumu velkých galaxií / kvasarů s tvrzením, že tím byla odhalena podstata Arpovy hypotézy.

V tomto novém článku autoři použili výše popsanou metodu, a zjištěná souvztažnost se ukázala být mnohem vyšší než jen nějaké náhodné spojení. Bylo nalezeno mnoho takových spojení. Například v jednom případě bylo na obloze v oblasti 4 čtverečných stupňů statisticky zjištěno sedm rodin kvasarů ve vzájemném vztahu s mateřskými galaxiemi (obrázek 1). Pravděpodobnost, pokud by k tomu došlo čirou náhodou byla vypočtena takto:

„Vzhledem k binomickému rozdělení … je pravděpodobnost 7 případů (rodin kvasarů, pozn. překl.) v oblasti 4 čtverečných stupňů … = 1.089 × 10^-9. Za těchto podmínek je detekování 7 rodin kvasarů s tímto konkrétním omezením zcela mimořádné [důraz byl přidán].“

Obecně jsou výsledky této práce potvrzením zjištěného algoritmu rodiny kvasarů popsaného Fultonem a Arpem,⁵ který byl použit k analýze souborů dat 2dF Galaxy Redshift Survey (2dFGRS) a 2dF Quasar Redshift Survey (2QZ). To znamená, že použitím dat SDSS a 2MRS je souvztažnost nalezená Fultonem a Arpem (2012) ještě více posílena.

To znamená, že určité kvasary jsou s velmi vysokou pravděpodobností – mnohem vyšší, než pokud by mělo jít o náhodné spojení – fyzikálně spojeny s galaxiemi s nižším rudým posuvem. Kvasary se vyskytují ve dvojicích nebo vyšších násobcích dvou. Výsledky dále naznačují, že tyto rudé posuvy kvasarů ukazují skutečnou rychlost vypuzení složky a velký vnitřní ne-periodický či ne-kosmologický rudý posuv složky.

Z výsledků popsaných v tomto novém článku¹ tedy vyplývá:

„… Podobně jsou určité kvasary SDSS fyzikálně spojeny s galaxiemi SDSS s nižším rudým posuvem a zvlášť také s galaxiemi 2MRS s nižším rudým posuvem; přinejmenším některé kvasary velmi odlišného rudého posuvu jsou fyzikálně spojeny se stejnou blízkou galaxií; na základě dostupných uvedených údajů o galaxiích se rodiny kvasarů vyskytují kolem blízkých eliptických a čočkovitých galaxií přibližně stejně často, na rozdíl od těch, které jsou kolem spirálních a nepravidelných galaxií, a kolem blízkých spirálních galaxií bez příčky se rodiny kvasarů vyskytují poněkud častěji než kolem spirálních galaxií s příčkou.

„Pokud jsou analyzovány samostatně, zachovávají si jasné i slabé kvasary vysoké a srovnatelné detekční hodnoty jak v blízkých, tak i ve vzdálených galaxiích, což ukazuje na to, že gravitační čočka je dost nepravděpodobné fyzikální vysvětlení signálu, který detekujeme.

„Výstřednosti kvasarů existují u Karlssonových rudých posuvů kolem galaxií 2dF, SDSS a 2MRS..”

Závěr

Co toto všechno znamená pro biblické stvoření? Především to silně zpochybňuje hypotézu velkého třesku, totiž že všechny hvězdy a galaxie jsou výsledkem velkého třesku v raném vesmíru. Takový scénář popisuje kvasary tak, že byly vypuzeny z aktivních mateřských galaxií v hierarchickém procesu. Pokud však jsou kvasary spojeny s mateřskými galaxiemi, které mají mnohem menší rudé posuvy než tyto spojené kvasary, pak to mění celý příběh domnělého vývoje vesmíru. Mnohé kvasary jsou spíše lokální než v obrovských kosmologických vzdálenostech. To znamená, že jejich velké rudé posuvy nevykazují míru vzdálenosti. Tímto se dostává standardní kosmologie velkého třesku opět do rozporu. Jak tohle vysvětlíte z pohledu velkého třesku? Z pohledu biblického stvoření je to jednoduché: Bůh stvořil galaxie 4. dne Stvořitelského týdne za použití tohoto hierarchického procesu, kde jsou kvasary vypuzovány z aktivního nitra svých mateřských objektů. A my nyní pozorujeme důsledky tohoto procesu.