Chauvetova jeskyně budí spory

Napsal David Catchpoole
Přeložil Jakob Haver (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 31(2):35, březen 2009

Foto od Carole Fritz / Chauvet Cave Research Program

Když byly v roce 1994 ve Francii objeveny malby na stěnách Chauvetovy jeskyně, byly popisovány jako „úchvatně vykreslené“, což ale zároveň narušuje evoluční teorie o vývoji lidského uměleckého projevu.¹ Problém je v tom, že kresby byly datované uhlíkovou metodou na stáří asi 30 000 let – zatímco archeologové trvají na tom, že „takto sofistikovaná umělecká díla se mohou objevovat až nejméně o 15 000 let později“.²

Mnozí archeologové díky tomu změnili i své dosavadní názory – jedním z nich byl například Gilles Tosello z University v Toulouse ve Francii: „Zásadní důležitost Chauvetovy jeskyně je v tom, že ukazuje dostatečnou schopnost Homo sapiens praktikovat svůj umělecký projev, který tudíž neprocházel postupným vývojem po mnoho tisíc let. Tuto schopnost měli již od samého začátku.“²

Někteří archeologové však taková tvrzení důrazně odmítají. Paul Pettitt z britské University v Sheffieldu v jednom článku v Journal of Human Evolution³ řekl, že kresby v Chauvetově jeskyni jsou na svou dobu zkrátka příliš skvěle propracované. Trvá na tom, že naměřená data jsou nespolehlivá.

Ve skutečnosti bychom mohli říci, že jak Tosello, tak i Pettitt mají částečně pravdu – a také se oba částečně mýlí. Tosello má pravdu v tom, že lidé museli mít schopnost uměleckého projevu už „od samého začátku“. A Pettitt má pravdu v tom, že uhlíková data jsou špatná.

Nicméně jeskynní kresby nemohou být starší než globální Potopa, ke které došlo pouze před asi 4 500 lety, a ve skutečnosti budou pravděpodobně ještě mnohem mladší.⁴