Nejsme nic víc než pytel chemikálií?

Publikováno 29. července 2010

Image iStockphoto

Napsal Dominic Statham
Přeložil Jakob Haver (Kreacionismus.cz)

V článku, zveřejněném prostřednictvím National Academy of Sciences (Národní akademie věd), Anthony Cashmore¹ jednoznačně tvrdí, že nejsme nic jiného než pytel chemikálií. Podle něho vědomí a svobodná vůle nejsou nic jiného než iluze: „Realitou je nejen to, že nemáme o nic víc svobodné vůle než moucha nebo bakterie, ale ve skutečnosti nemáme svobodnou vůli žádnou.“²

Pokud jde o tento názor, není to samozřejmě nic nového, jak zdůrazňuje Cashmore. Už Charles Darwin napsal: „Je zjevné, že svobodná vůle je obecnou iluzí … nikdo není hoden za nic žádné zásluhy … a neměl by vinit ani druhé [ze špatného jednání].“³ Thomas Huxley souhlasil a tvrdil, že nejsme nic jiného než „vědomé automaty“.⁴ Takto podobně se domníval i Francis Crick, spoluobjevitel DNA: „Pocit svobodné vůle je iluze.“⁵ S poukazem na populární víru ve svobodnou vůli, napsala evoluční psycholožka Susan Blackmoreová: „Myslím, že příroda si s námi zahrála tento obrovský žert.“⁶

Takové názory jsou nevyhnutelným důsledkem přijetí materialismu – tj. víry, že kromě hmoty neexistuje nic jiného. Pokud je to pravda, pak není žádné místo pro vysvětlení lidského „rozhodování“, kromě chemie – tedy vzájemné působení genů v nějakém prostředí, a náhodné chování hmoty. Proto Cashmore tvrdí, že stejně tak neplatný je i pojem lidské odpovědnosti. Tvrdí, že evoluční proces vedl pouze k iluzi odpovědnosti. On skutečně tvrdí: „Náboženská víra ani víra ve svobodnou vůli neodpovídají zákonům fyzikálního světa.“ William Provine⁷ mluví v podobném stylu: „Neexistuje způsob, jak by evoluční proces … mohl vyprodukovat bytost, která je skutečně svobodná v tom, aby mohla činit rozhodnutí.“⁸Je tedy evoluce na tom stejně jako náboženství a svobodná vůle? Daniel Dennett⁹ velebil Darwinovu „nebezpečnou myšlenku“ jako „univerzální kyselinu“, která rozpouští tradiční představy o náboženství i morálce¹⁰— viz tento krátký přehled.

Cashmore je o svém názoru pevně přesvědčen a dokonce tvrdí, že by tyto „skutečnosti“ měl zohlednit i soudní systém. Věří, že soudy chybně předpokládají schopnost člověka rozlišovat mezi správným a nesprávným a při určování společenských reakcí na trestné činy by měla být používána více „utilitární“ kritéria. Cílem soudního systému by tedy nebylo nic jiného než: a) chránit společnost; b) střežit od společnosti jedince porušující zákony; c) poskytovat těmto osobám odpovídající psychiatrickou pomoc; d) působit jako odstrašující prostředek; a za e) zmírňovat bolest obětí.

Photo stock.xchng

Takové názory však odrážejí myšlení, které je diametrálně odlišné od učení Bible. Popírají jakýkoli pocit přiměřenosti odplaty a zcela odmítají pojetí hříchu a spravedlnosti. Podle knihy Genesis se přirozenost člověka velmi liší od ostatního biologického světa. Teprve když Bůh vdechl Adamovi dech života, stal se živou bytostí (Genesis 2:7). Na rozdíl od veškerého ostatního života byl stvořen k Božímu obrazu a mohl si vybrat, zda bude žít způsobem, který se Bohu líbí. Byl odpovědný za své činy a když se zachoval špatně, byl také kvůli svému hříchu souzen, musel trpět a stal se smrtelným. Podle Bible je špatné jednání nejzávažnější věcí a nemůže zůstat nepotrestáno. „Bez prolití krve,“ vysvětluje pisatel knihy Židům, „není odpuštění hříchů“ (Židům 9:22). Cashmoreův názor je také totálním popřením Kristova učení o tom, že můžeme být s Ním spojeni v Jeho smrti a vzkříšení, a tedy být osvobozeni od hříchu a zmocněni žít nový, zbožný život (Římanům 6). Pokud je naše chování určeno čistě jen našimi geny a prostředím, pak se nemůžeme změnit a Kristova oběť na kříži nemá žádnou cenu. Křesťanské pojetí pokání, tolik zásadní pro Kristovo kázání, se tak stává zcela zbytečným a prázdným, stejně jako každý pojem o posvěcení mocí Ducha svatého přebývajícího v nás.

Národní akademie věd ve své publikaci Učení o evoluci a podstatě vědy (viz kritiku celé knihy – v češtině), vyjadřuje názor, že „přijetí evoluce jako přesného popisu historie života na Zemi neznamená odmítnutí náboženství … náboženské a vědecké způsoby poznání hrály a budou hrát významné role v lidské historii.“¹¹ Takže ve snaze přimět lidi, aby přijali jejich evoluční víru tvrdí, že údajně nejsou protikřesťanští. Nicméně v publikovaném Cashmoreově článku však zaútočili přímo na vlastní podstatu křesťanství a dali jasně najevo neslučitelnost křesťanské víry a evolučního přesvědčení. Národní akademie věd se tedy vůbec neprojevila jako neutrální organizace, která se pouze snaží podporovat vědu, jak tvrdí, ale jako další sekulární organizace, jejímž cílem je podkopat křesťanskou víru. Jak jsme již dříve často ukázali, např. zde, nic jako neutralita ve skutečnosti neexistuje.