Darwinova abiogeneze

Lži pro oči a uši veřejnosti

Napsal Florin Mocanu
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

Během vysokoškolského studia¹ jsem si všiml velkého rozdílu mezi prezentací teorie evoluce směrem k široké veřejnosti, v porovnání s tím, jak se vyučuje na akademické půdě. V univerzitní výuce mohou být nedostatky evoluce zmiňovány, ale veřejnosti je vše prezentováno tak, jako bychom o ní věděli téměř vše, co se dá vědět – zejména pokud jde o původ života z neživota, známého také jako „abiogeneze“ neboli „chemická evoluce“. Je to představováno tak, jako by všechny věci zapadly na své místo, jako v dobře poskládaném puzzle.

CC BY-SA 4.0

Tento dojem posílil i jeden článek z BBC. Autor psal o Charlesi Darwinovi takto:

„V narychlo psaném dopise příteli předložil myšlenku, jak mohl vzniknout první život. O nějakých 150 let později vypadá tento dopis pozoruhodně předvídavý – možná dokonce až prorocký.”²

Jaké vědecké objevy za posledních 150 let poskytly autorovi oprávněný důvod napsat taková slova? Poté, co byl Darwinův dopis nazván „předvídavým“ a dokonce „prorockým“, očekávali byste, že v článku bude zmíněn vynikající vědecký výzkum, který prakticky vylučuje jakékoli pochybnosti o vzniku života z neživé hmoty, bez zásahu inteligentního projektanta.

Omílají se staré otřepané myšlenky

Nicméně opakují se jen některé z teorií o samovolném vzniku života z minulého století, včetně „prebiotické polévky” od Alexandra Oparina (20. léta 20. století) a experimentu Stanleyho Millera (50. léta 20. století). Ty tvrdí, že v této prebiotické polévce prokázaly tvorbu některých aminokyselin.³ Není zde ani nejmenší zmínka o množících se důkazech, že taková „prvotní polévka“ zřejmě nikdy neexistovala, a to dokonce i podle sekulárních vědců!⁴ Článek BBC také uvádí, že „ultrafialové záření ve slunečním světle může řídit tvorbu klíčových biologických chemikálií.“ Ale v mých hodinách na univerzitě se říkalo, že stejné záření rychle ničí nově vytvořené biologické chemikálie.

Není třeba se nořit příliš hluboko do mnohých problémů s těmito teoriemi, ale doporučujeme vám použít naši rozsáhlou online knihovnu na creation.com a vyhledat si pojmy jako např. „původ života”, „abiogeneze”, „samovolný vznik“, „chemická evoluce“ či jiné příbuzné termíny. Zejména viz náš hlavní článek O původu života. Můžete si však být jisti, že údajně vyřešený „vznik života naturalistickou cestou“ je stále zamořený nepřekonatelnými obtížemi.⁵ Jednou z nich je fakt, že neřízená chemie nemůže vést k životu.

Světové proslulý chemik Dr James Tour poukazuje na to, že pokud se vědcům někdy podaří posunout chemické reakce o dva nebo tři kroky směrem k vytvoření života, pak jednoduše předpokládají, že v minulosti musely takové reakce vést k životu.⁶ Ovšem ignorují skutečnost, že v přírodě reakce nezastaví chemik (na rozdíl od laboratoře), jakmile vznikne správná přísada! Takové experimenty poskytují použitelné sloučeniny pouze díky pečlivému plánování v přísně řízeném laboratorním prostředí. Příroda nabízí pravý opak: žádné plánování a žádné řízení!

Ignorování překážky s informacemi

Ale chemické překážky nejsou tím největším problémem, kterému čelí naturalistický vznik života z neživota. Tou hlavní překážkou je především původ zakódované informace, kterou vidíme ve všem živém. Při poslechu evoluční propagandy můžete mít dojem, že mnohé vědecké objevy posledních desetiletí téměř odstranily jakoukoli pochybnost o náhodném vzniku života z neživota. Opak je však pravdou, zvláště když pomyslíte na naše vzrůstající znalosti o složitosti a spletitosti genomu. Přítomnost kódované informace uložené v genetickém materiálu (jako je DNA) od těch „nejjednodušších“ bakterií až po nejsložitější mnohobuněčné organismy prakticky znemožňuje přijít s vysvětlením původu života s vyloučením přítomnosti inteligentního tvůrce.

Enlil2 (CC BY 3.0)

Do výše zmíněného článku BBC se z nějakého důvodu nedostala žádná zmínka o obrovském problému kódovaných informací ve všem živém. Přičemž tento problém vůbec není nový. V roce 1999 světově proslulý fyzik, autor a evolucionista Paul Davies (ne křesťan) přiznal, že „neexistuje žádný známý fyzikální zákon, který by dokázal z ničeho vytvořit informaci“. Dále napsal: „Jak si hloupé atomy samovolně napsaly svůj vlastní software? To nikdo neví.”⁷

Nevidí tu ironii

Umíte si představit, když archeologové při kopání do zemského valu našli hliněnou tabulku s psanými symboly? Nikdy by je nenapadlo popírat, že tento kód vytvořila rozumná bytost, přestože mu nerozuměli. Kdyby někdo řekl: „Tohle není nic víc než náhoda. Všichni víme, že když je hlína měkká, je snadné do ní vtisknout různé tvary. Možná, že hrnčíř upustil kus hlíny, pak na ni šlápl a tohle je otisk jeho boty“ – tak na akademické půdě by se mu od srdce vysmáli (viz také Záhadná mimozemská deska).

Je velkou ironií, že chytří vědci, kteří „kopají“ v buňce a objevili v molekule DNA nezměrné množství zakódovaných informací, přesto nedokázali z toho vyvodit jediný rozumný závěr (jak říká Stephen Meyer):

„Nikde v historii vesmíru neexistuje jediný příklad, kdy by informace pocházely z jiného než inteligentního zdroje.“⁸

Široká veřejnost bude zřejmě i nadále klamána „teoriemi“ o abiogenezi a evoluci. Přesto lze mít bezpečně za to, že jak chemie, tak informační věda vyvracejí veškeré hypotézy o abiogenezi čistě naturalistickou cestou. Každý si tedy může sám domyslet, do jaké míry asi mohl být Darwinův dopis „pozoruhodně prozíravý – možná dokonce až prorocký“. Pro mě to znamená závěr, že článek BBC nebyl navržen k jinému účelu, než aby sloužil k propagaci sekulární „víry“.

Čtení časopisů, jako je Creation, je skvělý způsob obrany proti škodlivým nepravdám „populární vědy“, které dnes útočí na veřejnost. Poskytuje také výživnou a pestrou stravu pro celou rodinu. Čtěte a sdílejte!