Also Available in:

Chauvetova jeskyně budí spory

Napsal
Přeložil Jakob Haver (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 31(2):35, březen 2009
Foto od Carole Fritz / Chauvet Cave Research ProgramChauvet cave
Slavná „Stěna koní“ (Horse Panel) v Chauvetově jeskyni v oblasti Ardèche v jižní Francii. Pečlivou analýzou linií superpozice uhlem a mírným zahuštěním na začátku a na konci každého tahu byli umělci schopni rekonstruovat postup a směr, kterým byla každá linie nakreslena. Nejprve byli kresleni nosorožci (počínaje rohy a čenichem, poté přední nohy a břicho, a nakonec zbytek těla), zubři vlevo (zpracovávané zdola nahoru) a jako poslední koně (postupně od shora dolů). Experti na umění říkají, že ať už tu stěnu nakreslil kdokoli, uprostřed si záměrně vyhradil prostor pro čtyři koně, jejichž hlavy a šíje jsou mírně překrývány přes hřbet skotu a uspořádány v úhledné diagonální orientaci. Gilles Tosello (Univerzita v Toulouse) říká, že je to pravděpodobně dílo pouze jednoho umělce. “Celá kompozice je velmi homogenní a zachovává vysoký soulad,” říká. Hlavy koní jsou vykresleny ještě věrněji, protože umělec použil na stěně jeskyně rycí nástroj kolem jejich úst a uzdy – něco na způsob basreliéfu.

Když byly v roce 1994 ve Francii objeveny malby na stěnách Chauvetovy jeskyně, byly popisovány jako „úchvatně vykreslené“, což ale zároveň narušuje evoluční teorie o vývoji lidského uměleckého projevu.1 Problém je v tom, že kresby byly datované uhlíkovou metodou na stáří asi 30 000 let – zatímco archeologové trvají na tom, že „takto sofistikovaná umělecká díla se mohou objevovat až nejméně o 15 000 let později“.2

Mnozí archeologové díky tomu změnili i své dosavadní názory – jedním z nich byl například Gilles Tosello z University v Toulouse ve Francii: „Zásadní důležitost Chauvetovy jeskyně je v tom, že ukazuje dostatečnou schopnost Homo sapiens praktikovat svůj umělecký projev, který tudíž neprocházel postupným vývojem po mnoho tisíc let. Tuto schopnost měli již od samého začátku.“2

Někteří archeologové však taková tvrzení důrazně odmítají. Paul Pettitt z britské University v Sheffieldu v jednom článku v Journal of Human Evolution3 řekl, že kresby v Chauvetově jeskyni jsou na svou dobu zkrátka příliš skvěle propracované. Trvá na tom, že naměřená data jsou nespolehlivá.

Ve skutečnosti bychom mohli říci, že jak Tosello, tak i Pettitt mají částečně pravdu – a také se oba částečně mýlí. Tosello má pravdu v tom, že lidé museli mít schopnost uměleckého projevu už „od samého začátku“. A Pettitt má pravdu v tom, že uhlíková data jsou špatná.

Nicméně jeskynní kresby nemohou být starší než globální Potopa, ke které došlo pouze před asi 4 500 lety, a ve skutečnosti budou pravděpodobně ještě mnohem mladší.4

Odkazy

  1. Art finds rock evolutionists, Creation 18(1):7, 1995; <creation.com/artfinds>. Zpět k textu.
  2. Balter, M., Going deeper into the Grotte Chauvet, Science 321(5891):904–905, 15 August 2008. Zpět k textu.
  3. Pettitt, P., Art and the Middle-to-Upper Paleolithic transition in Europe: Comments on the archaeological arguments for an early Upper Paleolithic antiquity of the Grotte Chauvet art, Journal of Human Evolution 55(5):908–917, November 2008. Zpět k textu.
  4. Silvestru, E., Caves for all seasons, Creation 25(3):44–49, 2003; <creation.com/all-seasons>. Zpět k textu.

Helpful Resources