Salterův trilobit, národní fosilie z Walesu, prokazuje mladou Zemi a biblickou historii

Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

©Sam Gon III

Poprvé publikováno: 12. července 2014
Znovu uvedeno na úvodní stránce: 21. dubna 2021

Následující dotaz od anonymního čtenáře se týká fosilie, která byla popisována ve sledovaném televizním programu. Odpovídá geolog Dr Tas Walker.

Odpovídá Dr. Tas Walker z CMI:

Zdravím Vás,

hledal jsem na Googlu slovní spojení „Salterova fosilie, Wales“ a přišel jsem na článek z webu Národního muzea ve Walesu.¹ Podle uvedeného popisu jde o pozoruhodnou fosilii, je to obrovský trilobit o velikosti přes 50 cm a je neuvěřitelně dobře zachovaný. Byl nalezen v horninách Pembrokeshire J.W. Salterem, který mu dal název Paradoxides davidis.

Samotný nález fosilního trilobita neposkytuje žádné vodítko ohledně stáří Země. Nicméně podle toho, jakým způsobem byl nález ohlášen v té době, mohl také dobře posloužit k přesvědčení lidí o tom, že svět je starý. Například mohl být prezentován jako kuriozita z dávných dob, jako nějaký vyhynulý tvor, který existoval před velmi dlouhými věky, kdy svět byl zcela jiný než ten náš. Jenže existuje velmi mnoho fosilií, které jsou stejné jako dnes žijící tvorové. Často se jim říká „živé fosilie“ a mají zcela opačný účinek, protože vytvářejí pocit, že minulost se od současnosti nijak nelišila. (Viz Živé zkameněliny: mocný argument pro stvoření - v češtině.)

Vrstvy ve Walesu, ve kterých byla fosilie nalezena, byly v roce 1835 pojmenovány Adamem Sedgwickem jako kambrické. Pokud tedy fosilie byla zařazena do období kambria, lidé měli dojem, že to bylo už před velmi dávnými věky. Jinými slovy k tomu, aby lidé byli přivedeni k nějaké představě o stáří Země, stačí jen šikovně použitý jazyk při ohlášení nálezu.

Fosilie byla nalezena v roce 1862 a představa o staré Zemi byla stále populárnější, protože zhruba 30 let předtím byla široce propagována ve spisech Charlese Lyella. Nicméně většina lidí té doby, stejně jako mnoho lidí dnes, stále věřila biblickému popisu dějin, tedy že Země je stará pouze 6 000 let. Lyellovo tvrzení, že Země je stará dlouhé věky, nevycházelo z nějakého jím uskutečněného objevu – byl to pouze jeho předpoklad, který však byl v jeho spisech podán velmi přesvědčivě (byl to zdatný a výmluvný právník, pozn. překl.). Lyell úmyslně popíral, že by kdy v historii vůbec došlo k Noemově Potopě, popisované v Bibli, a tak tuto událost a její katastrofické účinky na geologii Země ignoroval.

Ve skutečnosti je fosilie trilobita díky své vynikající zachovalosti naopak mocným důkazem katastrofické události, jakou byla Noemova Potopa. Její nejjemnější detaily svědčí o tom, že byla pohřbena rychle, než jí stačili odklidit jiná zvířata, jak můžeme vidět dnes, že se to děje během krátké doby. Ve skutečnosti tedy pro ty, kteří věří v dlouhé věky, je fosilie problémem, protože musí vysvětlit zvláštní podmínky, které jí během vskutku dlouhého čekání na pokrytí sedimentem umožnily tak skvělé zachování.

Pokud interpretujeme fosilii z biblického pohledu, dávají důkazy větší smysl. Kambrické vrstvy ve Walesu byly uloženy během vzestupu vod Noemovy Potopy, přibližně v její první polovině. To znamená, že fosilie je ve skutečnosti asi 4 500 let stará – jde o jednoho z tvorů, který žil před Potopou a který zahynul během kataklyzmatické události.

Zmiňovaná fosilie byla nalezena pouhé tři roky poté, co byla vydána kniha Charlese Darwina O původu druhů. Během následujících 30 let probíhala ohledně stáří Země významná debata, při níž fyzik Lord Kelvin prohlásil, že Země je stará nanejvýš tak 20 až 40 milionů let. (Protože ale vycházel z nesprávných předpokladů o Zemi, kdy ji Bůh stvořil, vykazoval jeho vypočítaný výsledek příliš velké stáří. Viz Západní kultura a stáří Země - v angličtině.)

©Robin Lucas, geograph.org.uk, CC BY-SA 2.0

Charles Darwin však byl Kelvinovým výsledkem znepokojen, protože toto stáří bylo pro něho příliš nízké! Darwin věděl, že před kambriem potřebuje obrovské časové období, aby jeho evoluční teorie vůbec mohla fungovat. Jinými slovy, evoluční vědci museli toto nepředstavitelně obrovské stáří Země zavést proto, aby se o evoluci dalo vůbec uvažovat.

Kromě toho, že fosilie trilobita je důkazem rychlého pohřbení během globální Potopy, je také nepřehlédnutelným důkazem designu, který svědčí o Návrháři. Tělesný plán trilobita je zvláště vhodně uzpůsoben pro život, růst a reprodukci právě v takovém prostředí, kde žil. Mistrovským dílem precizního optického návrhu je především oko trilobita (v angličtině).

Trilobiti jsou tak zajímaví proto, že jsou považováni za vyhynulé. Lidé si dnes hrozby a příčiny vyhynutí dobře uvědomují, protože existuje tolik zvířat, která již vyhynula nebo jsou tímto ohrožena. A tak je tato fosilie trilobita rovněž důkazem toho, že žijeme v „padlém“ světě, jehož nedílnou součástí je smrt, utrpení, nemoci a vyhynutí. Jak k tomu všemu došlo vysvětluje Bible, a poskytuje nám také řešení tohoto problému spolu s nadějí na budoucnost v Kristově evangeliu.

Stručně řečeno, jak Salterův trilobit, tak ani místo jeho nálezu ničím neukazují na starou Zemi. Tato fosilie však poskytuje ohromující důkazy o spolehlivosti Bible. Moc a moudrost Stvořitele demonstruje design tohoto tvora; jeho smrt a vyhynutí ukazují na hrozné důsledky hříchu, a jeho zachování svědčí jednak o globálním soudu, ale také o poskytnutí spásy, o čemž svědčí Noe a jeho rodina, z níž všichni pocházíme.

Přeji Vám vše dobré,

Tas Walker