Also Available in:

Zkameněliny za den?

Napsal
Přeložil Jakob Haver (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 41(3):46–47, Červenec 2019

Paleontologové (odborníci na zkameněliny) zpravidla věří, že nezbytnou složkou při tvorbě fosilií je čas – hodně času. Ale studie tří vědců v online žurnálu Paleontologie ukazuje, že zkameněliny se mohou vytvořit stejně tak dobře i během jednoho dne.

Použito se svolením Paleontology, 2018 str. 5lizard-before-burial
Koláž snímků experimentálních (před pohřbením) a zralých vzorků ještěrky. Snímky A, D a F představují experimentální nohu, ruku a hlavu, zatímco obrázky B, C, E a G jsou tytéž snímky, ale zralé. Pro srovnání, K a L jsou skutečné zkameněliny ještěrky. H a I ukazuji obnažené melanosomy, tělíska, která vytvářejí a ukládají melanin (pro zbarvení a ochranu před zářením); J ukazuje fosilní melanosomy.

Souhrn jejich práce má název: „Výzkumníci objevili, jak vytvořit pravé fosilie – za den“. Říkají, že „přišli na způsob – jak stlačit tento neuvěřitelně zdlouhavý proces na jeden den“.

Tafonomie je oblast v rámci paleontologie, která se zabývá chemickými a fyzikálními procesy rozpadu a fosilizace. Tito vědci již dlouho vědí, že nezbytnými složkami při tvorbě fosilií jsou především teplo a tlak. Je jasné, že na hluboké sedimenty je vytvářen obrovský tlak, a navíc se zde uplatňuje také teplo, které souvisí s množstvím lávových proudů napříč fosilními záznamy.

Aby vědci experimentálně napodobili proces zkamenění, prováděli tzv. experimenty zrání. Ty často zahrnují umístění organického vzorku (řekněme listu nebo peří) do malé uzavřené komory a poté ho zahřívají a stlačují jeho obsah. Tyto experimenty mají urychlit proces chemické degradace a zkrátit dobu utváření fosilií.

V dokumentu na portálu Paleontologie vědci upozorňují na to, že tradiční experimenty zrání čelí problémům. Jedním z nejvýraznějších je ten, že nestabilní molekuly (tj. nestabilní látky, které se snadno mění nebo rozkládají) a těkavé molekuly (ty, které se snadno odpařují) by měly být během zrání ztraceny, ale ony jsou naopak zachyceny uvnitř komory. Výsledkem toho je, že se organický vzorek stane spíše měkkou, houbovitou ‘břečkou’ než by jakkoli připomínal fosilii.

Takže se tito tři vědci rozhodli pro tzv. „novátorský“ přístup. Nejprve pohřbili organické vzorky do jemného, zhutnělého jílu, a pak z něho pod tlakem vytvořili „kostky“ se vzorkem uvnitř. Teprve potom umístili tyto kostky do komor.

Záměrem bylo podrobněji prozkoumat, co je stabilní a co ne – co je zachyceno ve stlačeném vzorku a co unikne do sedimentu. Nazvali to „prvotní zhutnění v sedimentu a následné zrání [teplotou a tlakem].“1

Výsledky byly ovšem úchvatné. Podle článku v Science Alert byly vzorky ptačího peří, listů, pryskyřice a dalších látek „dobře zachované“. Cituje zde reakci hlavního autora Saittu:

Byli jsme naprosto nadšeni. … Vše vypadalo jako skutečné zkameněliny – viděli jsme jemné vrstvy kůže a šupin, zhnědlé kosti. Na pohled vypadaly správně.2

Dokument na portálu Paleontologie argumentuje:

Při tomto postupu umožňuje propustný sediment unikat rozpadlým produktům zrání do sedimentu a dozrávací komory, zatímco obtížně rozložitelné, nepohyblivé složky, které více napodobují přirozené podmínky fosilizace, zůstanou.1

Krátce řečeno, „nestabilní molekuly… prosáknou do sedimentu, a tím se nepřemění celá fosilie na kaši.“1

Jejich práce dále zkoumá užitečnost tohoto přístupu a jeho důsledky při vysvětlování takového množství výjimečně zachovaných zkamenělin v horninovém záznamu (jejich vznik je mezi odborníky stále tématem velké debaty).

Takové aspekty si jistě zaslouží další zkoumání. Stejně tak důležité je i to, že provedený výzkum zdůrazňuje význam sedimentu při tvorbě fosilií.

Nezbytnost – rychlé pohřbení

Za prvé, vědci potvrzují, že sediment hraje důležitou roli při odstraňování nestabilních a těkavých molekul, které by jinak zabránily zkamenění.

Za druhé, jejich výsledky zdůrazňují potřebu důkladněji prostudovat sediment – jaké jsou jeho počátky, jak hojný je sediment, pohyb sedimentu a jeho ukládání – protože k vyvolání potřebného tlaku jsou nutné rychle usazené sedimenty.3

Po mnoha desetiletích měření sedimentární zátěže a rychlosti sedimentace po celém světě (to je součástí mého profesního zaměření) zjišťujeme, že ve všech klimatických podmínkách jsou nápadně nízké. Jednorázové nánosy z říčních záplav jsou typicky jen milimetry nebo centimetry hluboké, nikoli metry nebo desítky metrů, které jsou potřebné k vyvolání tlaku pro urychlení chemické degradace.

Stručně řečeno, současné erozivní procesy na povrchu a ukládání sedimentů nemohou vysvětlit ty miliardy zkamenělin nalezených po celém světě. K tomu byla nutná Potopa bezpříkladné velikosti, schopná poskytnout obrovské množství sedimentu v krátkém časovém úseku.4

Tyto poslední experimentální výsledky podporují popis celosvětové Noemovy Potopy v Genesis 6–8. Ta mohla poskytnout toto nevídaně rychlé pohřbení v hlubokém sedimentu, který umožnil odstranění nestabilních a těkavých molekul a také vyvolal tlak potřebný pro ochranu obrovského množství organických fosilií – a to vše bez potřeby miliónů let.

Odkazy a poznámky

  1. Saitta, E.T. and 2 others, Sediment-encased maturation: A novel method for simulating diagenesis in organic fossil preservation, Palaeontology, pp. 1–16, 25 Jul 2018. Zpět k textu.
  2. Starr, M., Researchers have discovered how to make proper fossils—in a day; sciencealert.com, 27 Jul 2018. Zpět k textu.
  3. Rapid burial has long been noted in CMI publications; e.g. Wieland, C. Fast fossils: Billions of well-preserved fossil fish clash with popular belief, creation.com/fast-fossils, Creation 19(4):24–25,1997. Zpět k textu.
  4. Oard, M.J. The case for Flood deposition of the Green River Formation, creation.com/the-case-for-flood-deposition-of-the-green-river-formation, J. Creation 20(1):50–54, 2006. Zpět k textu.

Helpful Resources

The Fossil Record
by John D Morris, Frank J Sherwin
US $20.00
Hard cover
Rapid Rocks
From
US $5.00