Dinosauří kosti budí rozruch přes 20 let

Postupně, během dvaceti let vědcům odhalovaly kosti dinosaurů svůj obsah – ti nečekali, že „miliony let“ po vyhynutí dinosaurů v nich najdou DNA a radioaktivní uhlík.

Napsal David Catchpoole
Přeložil Jakob Haver (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 36(1):12–14, Leden 2014

©iStockphoto.com/mjbs

Mnohé fosilie dinosaurů obsahují skutečné kosti – tedy takové, které nebyly ještě úplně mineralizovány, ještě z nich nejsou „skály“. A to, co se nalézá uvnitř těchto dinosauřích kostí, je pro mnohé velkým překvapením. Od počátku 90. let řada objevů odhalovala dinosauří kosti s krevními buňkami, hemoglobinem, křehkými proteiny a měkkými tkáněmi, jako jsou pružná vaziva a krevní cévy. A co především zasluhuje mimořádnou pozornost, je DNA a radiouhlík.

To je pro zastánce evoluce nesmírně frustrující, protože jak by mohly být tyto kosti staré 65 milionů let? Dr. Mary Schweitzerová, jedna z výzkumnic podílejících se na objevu dinosauřích krevních buněk se k tomu vyjádřila:

“Pokud vezmete vzorek krve a dáte ho do skříně, asi za týden už z něho nic moc nepoznáte. Tak proč by mělo něco takového zůstávat právě v dinosaurech? “¹

Proč? Samozřejmě proto, že nevyhynuli před miliony lety a jejich pozůstatky byly uloženy rychle vlivem katastrofických podmínek před několika tisíci lety nebo dokonce ještě méně. Jak se ukázalo, evoluční předsudek je ve vědecké komunitě natolik zakořeněný, že Dr. Schweitzerová měla se zveřejněním svých výsledků brzy potíže. “Jeden můj recenzent mi řekl, že ho nezajímá, co říkají data a že to, co jsem našla je nemožné,” říká Schweitzerová. “Odepsala jsem mu a zeptala se: „Dobře, tak jaká data by tě tedy přesvědčila? ” A on řekl: „Žádná.“

Schweitzerová si také všimla, že kostra T. rex (z lokality Hell Creek, Montana) vykazovala výrazně mrtvolný zápach. Když se o tom zmínila dlouholetému paleontologovi Jacku Hornerovi,² řekl jí na to: „Ale ano, všechny kosti z Hell Creek páchnou.“ Jenže představa, že dinosauří kosti musí být miliony let staré je mezi paleontology natolik zakořeněná, že ani „pach smrti“ jim nic neřekne – přestože mají důkazy přímo pod nosem.³ A zdá se, že ani sama Schweitzerová není schopna ani ochotna opustit předsudek dlouhých věků, i přes její přímé zapojení do mnoha objevů. Všimněte si časové osy těchto nálezů v průběhu dvou desetiletí – je to neodbytná a vytrvalá připomínka toho, že s myšlenkou miliony let starých dinosaurů je něco hodně špatně:

V roce 1993, krevní buňky zjištěné v kostech dinosaurů vyvolaly u Mary Schweitzerové „husí kůži“.^4,5

V roce 1997, nalezen v kosti T. rex hemoglobin a rozpoznatelné červené krvinky.^6,7,8

V roce 2003, byl v kosti prokázán protein osteokalcin.⁹

V roce 2005, byla objevena pružná vaziva a krevní cévy.^10,11,12

V roce 2007, nalezen v kosti T. rex kolagen (důležitý strukturální protein v kosti).^13,14

V roce 2009, zjištěny u hadrosaura křehké proteiny elastin a laminin a další potvrzení kolagenu.^15,16 (Pokud by byly fosilie dinosaurů opravdu tak staré, jak se tvrdí, neměl by tam být žádný z těchto proteinů.)

V roce 2012, byl oznámen nález kostních buněk (osteocyty), proteiny aktin a tubulin a DNA(!)^17,18 (Měřené rychlosti rozpadu těchto proteinů a zejména DNA ukazují, že nemohly vydržet předpokládaných 65 milionů let od vyhynutí dinosaurů. Naopak to více odpovídá biblickému časovému rámci tisíců let.)

V roce 2012, byl ohlášen nález radiokarbonu.^19,20 (Ale uhlík-14 se rozpadá tak rychle, že pokud by byly kosterní zbytky staré byť jen 100 000 let, už by nemohl být vůbec detekovatelný!)

Všimněte si, že pokusy evolucionistů vysvětlit mnohé z těchto nálezů kontaminací, a zejména pak jejich neskrývaná snaha zamlčovat oznámení výsledků radiokarbonového měření,^19,20 svědčí o neochotě čelit důkazům, které zpochybňují předsudek dlouhých věků. Každý pozorovatel se skutečně otevřenou myslí se nutně musí ptát: „Jak je to možné?“