Velký hřbitov dinosaurů papouščích v Mongolsku

Paleontologové se dohadují o příčinách smrti, ale to hlavní jim uniká

Napsal Tas Walker
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

Poprvé publikováno: 26. října 2007
Znovu uvedeno na úvodní stránce: 10. června 2021

Image Wikipedia.org

Jak může dojít k fosilizaci 187 dinosaurů papouščích?

Rychlým pohřbením, samozřejmě.

Přesně tak. A to je také záhadou pro paleontology, kteří odkryli fosilní naleziště v Mongolsku a nahlásili 187 fosilií Psittacosaurus.¹ Tento název znamená „papouščí ještěr“ – to proto, že jeho tlama připomíná zobák papouška. Všechny fosilie se nalézají na ploše několika kilometrů čtverečních a paleontologové jsou přesvědčeni, že fosilií na tomto místě bude uloženo mnohem více.

Jack Horner, kurátor paleontologie v Muzeu Skalistých hor na Státní univerzitě v Montaně, přivezl zpět přes 80 koster z místa, které je vzdálené dva dny jízdy od hlavního města Ulánbátaru.

Paleontologové si lámali hlavu nad tím, proč dinosauři zemřeli. Ale to je pouze jedna část příběhu. Je tu mnohem důležitější otázka, na kterou je třeba odpovědět.

Podle zprávy Discovery News o Hornerově nálezu dinosaurů: „Je možné, že zvířata okamžitě zemřela na otravu, nemoc nebo v důsledku nějaké přírodní katastrofy.“

Otrava? Nakolik je pravděpodobná myšlenka, že se otrávilo 187 dinosaurů současně? Zvířatům se takové věci zpravidla nestávají.

Ale i kdyby byli všichni otráveni společně, stále to neodpovídá na další záludnou otázku. Jak to, že všichni tito dinosauři zkameněli – v sedimentu uloženém vodou – společně? Kolik let ležela mrtvá zvířata v přírodě a čekala, až budou postupně pokryta sedimentem?

Psittacosaurus nepatřil mezi ty největší dinosaury, ale nebyl ani malý. Vyrůstal až do 2 metrů délky a vážil více než 30 kilogramů. Při takové velikosti by bylo potřeba velké množství sedimentu, aby byli všichni rychle pohřbeni a zamezilo se tak jejich rozkladu.

Choroba? Ano, to je určitá možnost. Není nepředstavitelné, že zabít 187 dinosaurů mohli mikrobi. Ale opět: nevysvětluje to, jak byli všichni pohřbeni. Bez rychlého pohřbení jejich ostatků by se rozložili a nezbylo by nic. Ne, ani teorie o nemoci tento hřbitov dinosaurů nevysvětluje.

A co přírodní katastrofa? To už vypadá jako lepší nápad. Následoval jsem odkaz v článku na webových stránkách Discovery a našel jsem příběh o dopadu asteroidu.²

„Asi před 65 miliony let narazil do Země asteroid o velikosti asi 10 km, který rozpoutal ohnivou bouři a vymrštil do ovzduší mračna prachu, který zamezil průchodu slunečního světla.“³

Asteroid vyvolal oheň a prach, který by rozhodně mohl zabít dinosaury, ale oheň a prach opět nevysvětluje jejich pohřbení. Když jsem ten článek dočetl, zjistil jsem, že oheň a prach vlastně ani nejsou považovány za primární příčinu jejich smrti:

„V této dlouhotrvající zimě byla zničena velká část vegetace, a tak vyhynuly i druhy, které na ní byly závislé. Přežila pouze ta zvířata, která se dokázala přizpůsobit novým podmínkám nebo využít různé ekologické niky.“

Takže tu šlo o vyhladovění. V tomto scénáři tedy zahynulo všech 187 dinosaurů proto, že vyhynula vegetace. Ale ani tento hladomor stále nevysvětluje, jak byli všichni pohřbeni a proč hladověli na stejném místě.

Vypadá to, že tento hřbitov dinosaurů svědčí o jiném vysvětlení.

A když už jsme u toho, mohli bychom také přemýšlet o červených krvinkách a měkkých tkáních, které našla uvnitř několika kostí nohou T. Rexe např. Mary Schweitzerová (bývalá studentka Jacka Hornera).⁴ Jak se mohly tyto měkké organické materiály zachovat po dobu 65 milionů let a vypadat dodnes jako čerstvé? (Viz v angličtině Schweitzerové nebezpečný objev.)

Důkazy tedy nejspíš ukazují na jinou odpověď.

Když se nad tím zamyslíme, je tu jedno snadné vysvětlení zániku dinosaurů a stejně tak i jejich rychlého pohřbení – Noemova Potopa. Stačí jen přijmout zprávu očitých svědků o mimořádné katastrofě, v přírodě dosud nevídané, která zachvátila celou planetu, a můžeme vidět elegantní vysvětlení jejich zániku – a nepotřebujeme k tomu ani žádné miliony let.

Pro mě je logickým vysvětlením toho, proč zahynuli, globální Potopa. Vysvětluje také způsob jejich rychlého pohřbení ve vrstvách, uložených zjevně rychle tekoucí vodou. A také dává větší smysl nálezům měkkých tkání a krvinek v jejich kostech.

Pokud věříme Bibli, je vysvětlení toho všeho víc než snadné.

Ale pokud nevěříme, že Bible zaznamenává skutečnou historii, pak nezbývá než vymyslet něco jiného – například otravu, nemoc nebo asteroidy. Ale pak se také musíme potýkat se všemi problémy, které tyto myšlenky vytvářejí, především s tím velkým, dosud nevyřešeným problémem – co je všechny tak rychle pohřbilo?