V Británii nalezeny vzácné dinosauří stopy

Napsal Philip Robinson
Přeložil Jakob Haver (Kreacionismus.cz)

Publikováno v časopise Creation 41(3):26–27, Červenec 2019

© Johan Lindgren

Nádherně zachovalé stopy dinosaurů, nalezené poblíž Hastings v jižní Anglii, představují nejrozmanitější a nejpodrobnější sbírku fosilních stop, jaké kdy byly ve Velké Británii odhaleny. Výzkumný tým univerzity v Cambridge objevil a zdokumentoval více než 85 těchto fosilních stop, které patří nejméně sedmi druhům.¹„Kromě velkého množství a rozmanitosti těchto otisků vidíme také naprosto neuvěřitelné detaily,“ řekl hlavní autor studie Anthony Shillito. “Můžete jasně vidět strukturu kůže a šupin, stejně tak i známky drápů na čtyřech prstech, což je velmi vzácné.”²

Od roku 2014 do roku 2018 zapříčinila eroze pobřežní formace Ashdown (údajně z „období křídy“, tedy stáří 145–100 milionů let) zhroucení útesů a odhalila tak dříve skryté stopy. Tyto čerstvě popadané skalní bloky, které obsahovaly většinu stop, navštívil tým během tohoto období celkem pětkrát, aby je prozkoumal. Nyní zpřístupněný materiál vznikl v pískovcovém podkladu Lee Ness Sandstone, který leží na vrstvě jílu. Velikost stop se pohybovala od 2 cm (0,8 palce) do více než 60 cm (2 stopy) a bylo zjištěno, že pocházejí od iguanodontů, ankylosaurů, stegosaurů, teropodů a sauropodů.

Protože většina stop pochází ze zřícených bloků, jde z velké části jen o jednotlivé stopy; v některých případech jsou to dráhy dvou až tří zvířat, ale nikdy ne víc než pět v řadě. Tato velmi různorodá škála dobře zachovaných stop (a s pokračující erozí budou nejspíš odhaleny další) rozšiřuje již nyní tak vydatný seznam nálezů dinosaurů v oblasti Hastings. Patří mezi ně původní Iguanodon (1822) a také neuvěřitelný nález vůbec prvního zkamenělého mozku dinosaura.³

Jak zachovat dinosauří stopy

“Pro zachování stopy je potřeba správný typ prostředí,” řekl spoluautor studie Neil Davies. “Půda musí být dostatečně „mazlavá“, aby se v ní stopa dobře otiskla, ale ne zase příliš nasycená vodou, aby nebyla smyta. Musí tu být určitá rovnováha, aby se stopy mohly zachytit a uchovat.“ A samozřejmě, než mohly být zničeny erozí, musely být rychle pohřbeny pod další vrstvu sedimentu.

Většina stop byla vtisknuta do jemného bahna, které poté ztuhlo v tvrdý kámen kalovec, ležící těsně pod pískovcem. Především zde jsou právě „vidět stopy s otisky kůže … jsou vtlačeny přímo do bahnitého podloží a jasně dokládají kompletní zachování skutečného povrchu stop“.

U mnohých stop, vytvořených v nejspodnější vrstvě pískovce, který také vykazuje známky zvlnění, kožní otisky chybí. Takže detaily zanechané stopy přímo ovlivňovala konzistence materiálu, ve kterém dinosaurus stál. A skutečně, některé fosilní stopy v kalovci ukazují, že tam kde bylo bahno poněkud více nasycené vodou, byly stopy méně zachovalé a bahno se protlačilo mezi dinosauřími prsty.

Pomalé ukládání vrstev?

Autoři studie se domnívají, že jednotlivé vrstvy se stopami byly uloženy na zaplavené rovině, aby mohlo dojít k vytvoření drah se stopami, ale že mezi nimi bylo dlouhé období sedimentární stáze (prodleva při ukládání dalších sedimentů). Ale dává to smysl? Na základě každodenní zkušenosti také každému přemýšlejícímu člověku dojde, že tyto dráhy stop tu před svým pohřbením nemohly být dlouho.

Představte si, jak reaguje policie při vloupání a hledání čerstvých stop v nějakém bahně, které vedou od místa činu. Když kriminalisté musí zajistit stopy na místě činu, přicházejí co nejrychleji! Proč? Protože chápou, že stopy rychle mizí. To může představovat v závislosti na povětrnostních podmínkách dokonce jen minuty nebo hodiny. I stopy, vysušené a ztvrdlé sluncem, pokud nebudou dostatečně včas něčím překryty a nezamezí se účinkům větru a deště, vydrží sotva několik let, natož tisíce nebo miliony let. A skutečně, v důsledku pokračující eroze pobřeží tým viděl při každé ze svých pěti návštěv lokality odkrytí nového materiálu a zhoršení stavu dříve pozorovaných stop. Některé dokonce úplně zmizely – a uvědomte si, že materiál obsahující stopy by měl být od svého pohřbení stále více odolnějším vůči erozi.

Studie také odhalila, že zkoumané horniny byly hojně provrtané chodbičkami bezobratlých, ale uvnitř stop dinosaurů tomu tak nikdy nebylo. Z toho vyplývá, že dinosaurus vstoupil do měkkého materiálu, ve kterém byla čerstvá chodbička, a než mohla být obnovena, bylo vše rychle překryto novou vrstvou sedimentu, která zabránila dalšímu provrtávání.

Bible má odpověď

Pomalé a postupné procesy tedy nemohou vysvětlit tento velkolepý záznam stop, který zachovává vysoce věrný vzhled kůže a drápů. Mnohem lepším vysvětlením je globální Noemova Potopa před asi 4500 lety. Potopa mohla uložit sedimentární vrstvy, protože její „vody trvaly na Zemi 150 dní“ (Genesis 7:24). A různé procesy, včetně vertikálních tektonických pohybů země mohly způsobit, že voda dočasně ustoupila a tyto vrstvy odkryla. Toto je tzv. hypotéza BEDS (Briefly Exposed Diluvial Sediments – v překladu to znamená Krátce Odkryté Potopní Sedimenty. Pozn. překl.).⁴

Během tohoto katastrofického období hledaly skupiny dinosaurů a dalších tvorů útočiště ve vyšších polohách, kde země ještě nebyla pod vodou, nebo tito tvorové plavali do oblastí, které byly těmito povrchovými výkyvy nakrátko odkryty. Jak vody postupně zalévaly i tato území, zvířata utekla a zanechala po sobě stopy, jako v tomto kalovci.

Když hladina vody opět stoupla, došlo k nánosu čerstvého sedimentu, který zakryl stopy a tím je i zachoval. Tento střídavý proces se mohl rychle opakovat mnohokrát za sebou. Tím lze také vysvětlit stopy často stejných druhů, nalezené v několika různých vrstvách nad sebou. U modelů, které počítají s dlouhými věky by to znamenalo, že stejné druhy zvířat by zanechávaly své stopy vždy na tom stejném místě, ale každou takovou událost by oddělovalo mnoho tisíc nebo milionů let – jak úžasná náhoda!

Biblický model nabízí přímé vysvětlení toho, co jinak nelze dostatečně vysvětlit pomocí dlouhých časových období. Respektování Noemovy Potopy často poskytuje dobré odpovědi na to, co se jinak jeví jako nepochopitelné těm, kteří jí odmítají.