Jak přemýšlet (ne o čem přemýšlet)

Napsal Robert Carter
Přeložil Jakob Haver (Kreacionismus.cz)

Publikováno 1. listopadu 2016

V CMI jsme vědeckým a teologickým otázkám věnovali mnoho hodin, a to jak v písemné formě, tak i v živé diskusi. Znovu a znovu jsme připomínali, že pokud jde někdo do kostela, nemusí „vypínat svůj mozek“, a že existuje bohatý, intelektuální základ pro biblické stvoření. Odmítli jsme konspirační teorie a povzbzujeme ostatní, aby učinili totéž.

Přesto se zdá, že svět se ocitl na jakési křižovatce. Po aférách Wikileaks, Snowden, Snopes, „Fact checking“ (Prověřování faktů), YouTube atd., které přišly na scénu, je mnoho lidí skeptických, pokud jde o základní vědecká fakta. Toto ještě více umocnily právě odhalené lži jistých zastánců boje proti změnám klimatu (např. neslavný graf „ hockey stick“ – hokejkový graf). A to je spojeno s dramatickou ztrátou důvěry ve většinu zdrojů autorit, ať už je to autorita ve sféře světské, vědecké, náboženské či mediální.

Najednou jsme tedy obklopeni lidmi s množstvím otázek na věci, u nichž lze pravdivost či nepravdivost snadno prokázat: „Vysadili Spojené státy na Měsíci více kosmonautů?“, „Jsme v absolutním středu vesmíru?“ nebo „Opravdu je Země kulatá?“

Tento druh otázek je jiný, než např. „Vyvinuli se lidé z předků podobných opicím?“ nebo „Je Země miliardy let stará?“ Všichni, kdo se tím trochu zabývali, mohou rozdělit většinu otázek v podstatě do dvou skupin: operační vs. historická věda. O tom, že průkopníky moderní operační vědy byli křesťanští kreacionisté je možné se dočíst zde, není tedy třeba tyto detaily znovu opakovat. Jak vidíte, v oblasti operační vědy existuje prostor, kde lze věci fakticky poznat. Jakmile jednou přijmete, že nechodíte ve snách a že svět není jen fata morgána (nesmějte se, toto je hlavním základem víry několika důležitých světových náboženství, např. budhismu), můžete si dát dvě a dvě dohromady a vyvodit si v mnoha oblastech vědy pevné závěry.

Existuje mnoho různých způsobů, jak o těchto věcech přemýšlet, ale je tu jedna velmi silná metoda. Tento Vennův diagram představuje pomocí modrého a červeného kruhu dvě protichůdné teorie.

Přestože si to většina lidí neuvědomuje, konkurenční teorie se často vzájemně nevylučují. Ve skutečnosti v mnoha případech ukazují na stejné věci (což představuje fialová oblast překrytí, zóna II). Například „změny v čase“ a „přirozený výběr“ zahrnuje jak stvoření, tak evoluce, takže ani jedno nemůže být použito jako „důkaz“ evoluce. Obě tyto myšlenky se v zóně II bez problémů shodnou. Evoluci tedy nelze definovat jednoduše jen jako „změnu v čase“. Vlastně je to ta nejslabší možná definice. Každý popis evoluce také musí zahrnovat víru ve společného předka, který zcela jistě není v oblasti překrytí!

Jakékoliv informace v zóně II nejsou „diskriminační“, neboli jsou to informace, které nelze použít k rozlišení těchto dvou teorií. Evolucionisté už více než sto let rozmazávají hranice mezi těmito zónami. Jedním ze způsobů, jak to dělají je, že vezmou jako „důkaz“ věci, které obecně přijímají i kreacionisté a pak z toho falešně odvodí, že proto musí být evoluce pravdivá. Často slyšíme že druhy, měnící se v průběhu času dokazují evoluci – jenže i když je změna pro evoluci zcela nezbytná, stále nemohou prokázat, jak tato změna dostatečně vysvětluje společného předka (např. změny které vidíme, jsou téměř vždy sestupné). Mnohé z jejich pokusů vyrobit si „argumenty pro zónu III“ se ocitly na vedlejší koleji (např. údajné fosilie lidoopů, viz odkaz výše). Také se v zóně III snažili odvádět pozornost od konkrétních argumentů, které nejsilněji zpochybňují jejich teorii. Trendem celkem nedávné doby je například tvrzení, že chemická evoluce (vznik života z neživých chemikálií, pozn. překl.) není vůbec součástí evoluční teorie, neboť evoluce se zabývá pouze tím, co už je živé. To je samozřejmě směšné, protože původ života byl vždy součástí evoluční teorie. O tom, že je to pro ně obrovská Achillova pata, dobře vědí.

Většina lidí věnuje čas debatám o věcech, které spadají do oblasti překrytí. Výsledkem toho je velmi časté přetahování se o základní fakta a diskuse se jen motá v kruhu. Pokud se opravdu chcete dobrat jádra věci, musíte se dostat do vnějších oblastí, tedy do zón I a III. To jsou otázky typu „buď a nebo“. To je místo, kde můžete na něco opravdu odpovědět.

Například pokud by byla Země plochá a točila by se kolem severního pólu, pak kdokoli může snadno vysvětlit, proč se hvězdy točí kolem Severky proti směru hodinových ručiček. Jenže stejně tak to lze vysvětlit u kulaté Země, takže se jedná o argument „zóny II“. Nicméně – a to je zásadní – teorie ploché Země už nemůže vysvětlit, proč se hvězdářům na jižní polokouli hvězdy otáčí kolem jižního pólu ve směru hodinových ručiček. To jednoduše není možné, pokud by Země nebyla skutečně rotující koulí. „Zóna 1“ pro plochozemce v podstatě neexistuje. To znamená, že v této teorii neexistuje žádný pozorovatelný ani fyzikální důkaz, který by nebyl snadno vysvětlitelný kulatou Zemí. Horší je, že je toho mnohem víc, co nemohou vysvětlit. A ještě horší je, že některé z jejich „důkazů“ jsou prokazatelně lživé. Buďte proto na pozoru!

Jak vidíte, někdo může nashromáždit stovky faktů, podporujících jeho vymazlenou teorii, ale to neznamená, že je to teorie pravdivá, protože je nutné mezi „fakty“ rozlišovat a třídit je do kategorií. Jak údajně řekl kdysi Einstein: „Pravdu mi nikdy nezaručí žádné množství pokusů; k tomu, že se mýlím, může stačit jediný experiment.“ Takhle funguje věda. Pokud si nechcete klást otázky, které by mohly vyvrátit vaši teorii, skutečně riskujete pád do logických, vědeckých a doktrinálních slepých uliček.

Kladení správných otázek způsobilo, že vědci a teologové, pracující pro CMI po celém světě odmítli takové věci, jako je víra ve společného předka všech živočichů, samovolný vznik života a dlouhé věky. A pokud se teď ptáte, proč takhle netestujeme i „kreacionismus“, pak si nejspíš neuvědomujete, že většina z nás jsme byli kdysi evolucionisté, a tudíž jsme testovali rozhodně obě teorie. To však neznamená, že jsme s odmítnutím evoluce a hlubokých věků odmítli také experimentální vědu a logické dedukce.

Ve skutečnosti máme vědu rádi. Těší nás o věcech uvažovat. Rádi zkoumáme a obdivujeme svět, který učinil náš Stvořitel. A protože náš Bůh je Bohem logiky a pořádku, není možné z toho vyvodit jiný závěr, než že vesmír stvořil Nejvyšší Zákonodárce, který pracoval v souladu s logikou a zákony. To je také důvod, proč můžeme přijmout vědu a Bibli současně a bez rozporů. A proto odmítáme takové věci, jako jsou konspirační teorie, alternativní vědy a naturalistická evoluční teorie se svými dlouhými věky.