Explore
Also Available in:
Refuting Evolution

Obsah knihy

Předmluva & Úvod

Kapitola 1
Fakta & Předsudky
Viz Studijní průvodce, Lekce 1

Kapitola 2
Variabilita a přírodní výběr versus evoluce
Viz Studijní průvodce, Lekce 2

Kapitola 3
Mezičlánky chybí
Viz Studijní průvodce, Lekce 3

Kapitola 4
Evoluce ptáků?
Viz Studijní průvodce, Lekce 4

Kapitola 5
Evoluce velryb?
Viz Studijní průvodce, Lekce 5

Kapitola 6
Lidé: obraz Boží nebo vyspělých opic?
Viz Studijní průvodce, Lekce 6

Kapitola 7
Astronomie
Viz Studijní průvodce, Lekce 7

Kapitola 8
Jak je stará Země?
Viz Studijní průvodce, Lekce 8

Kapitola 9
Je design oprávněným vysvětlením?
Viz Studijní průvodce, Lekce 9

Kapitola 10
Závěr

Vyvrácení evoluce — kapitola 10

Příručka pro studenty, rodiče a učitele, kteří čelí aktuálním argumentům evoluce

Napsal , Ph.D., F.M.
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

Závěr

Tato kniha se zabývala hlavními argumenty evoluce, které předložili autoři Učení o evoluci a podstatě vědy, a shledala je neuspokojivými. Ve srovnání s nimi jsou přesvědčivé naopak důkazy pro stvoření. Kniha Vyvrácení evoluce se ve svých devíti kapitolách věnovala zejména těmto oblastem:

  1. Kapitola 1: Fakta nemluví sama za sebe, ale je třeba je interpretovat v rámci ostatních souvislostí. Vůdčí evolucionisté jsou předpojatí myšlenkami naturalismu, a to do té míry, že mnozí z nich jsou vysloveně ateisté. Toto platí zejména pro vydavatele Učení o evoluci, Národní akademii věd. Naproti tomu kreacionisté připouštějí, že jsou předpojatí ve prospěch stvoření tak, jak je odhaleno v Bibli. Ačkoli tedy mají stejná fakta jako evolucionisté, vede jejich interpretace podle biblického rámce k vědecky přesvědčivější teorii.

  2. Kapitola 2: Jak zastánci biblického kontextu Stvoření/Pád/Potopa, tak i obhájci evoluce od neživých částic k člověku učí, že organismy se mění v čase a že v tomto hrají velkou roli mutace a přirozený výběr. Evolucionisté však předpokládají, že změny nakonec zvýší informační obsah, takže jediná živá buňka (o které tvrdí, že vznikla z neživých chemikálií) byla předkem veškerého dalšího života. Kreacionisté naopak věří, že byly stvořeny samostatné druhy a že změny obecně buď odstraní některé informace, nebo ponechají celkový obsah informací beze změny. Příklady „evoluce v akci“, předložené Učením o evoluci tento nezbytný nárůst informací pro evoluci neprokazují. Spíše se jedná o příklady variability v rámci druhu, což neodporuje biblickému rámci stvoření.

  3. Kapitola 3: Evolucionisté už od doby Darwina předpovídali, že fosilní záznam ukáže mnoho přechodových forem propojujících jeden druh organismu s jiným druhem. Místo toho fosilní záznam ukazuje, že zvířata se v něm objevují náhle a plně zformovaná, a zůstává jen hrstka i tak sporných příkladů údajných přechodných forem. Rovněž je sporné, zda si lze vůbec představit funkční meziprodukty v tak mnohých formách.

  4. Kapitola 4: Ptáci jsou jedineční tvorové, jejichž křídla a peří byla navržena k létání, a jejich speciální plíce jsou zcela odlišné od plic všech plazů. Někteří evolucionisté navrhují, že ptáci se vyvinuli z plazů plachtících ze stromů, zatímco jiní navrhují, že se ptáci vyvinuli z běhavých dinosaurů. Každá skupina vyvrací tu druhou tak přesvědčivě, že jediný rozumný závěr je ten, že ptáci se z nelétavých tvorů zkrátka vůbec nevyvinuli.

  5. Kapitola 5: Velryby jsou savci navržení pro život ve vodě s mnoha jedinečnými vlastnostmi. Učení o evoluci tvrdí, že velryby se vyvinuly ze suchozemských zvířat, a předkládá řadu údajných mezičlánků velryb. Při bližší analýze však žádný neobstojí. Zjistili jsme například, že fosilní důkazy pro jednoho z údajných klíčových meziproduktů, Ambuloceta, jsou jen fragmenty některých kostí. Další údajný meziprodukt, Basilosaurus, je ve skutečnosti 10krát větší než Ambulocetus, i když kniha je vykresluje stejně velké. A evoluční paleontolog obratlovců poukazuje na jeho zvláštní tvar těla a zubů, což znamená, že Basilosaurus „nemohl být předkem moderních velryb“.

  6. Kapitola 6: Lidé se od opic velmi liší, zejména inteligencí a jazykem. Učení o evoluci představuje řadu lebek domnělého „opočlověka“. Důkazy však svědčí o tom, že lidé a australopitekové jsou rozdílné druhy. To vyplývá z analýzy půlkruhovitých kanálků v uchu a kanálku, který vedl nerv k jazyku. Také podobnost DNA mezi lidmi a šimpanzi je nadhodnocená; odlišnosti odpovídají obrovským rozdílům v informacích. Společný Tvůrce je lepším vysvětlením podobností i rozdílů. Správně vyobrazená embrya ukazují, že různé druhy mají navzdory tvrzení Učení o evoluci velmi odlišná embrya, nikoli podobná.

  7. Kapitola 7: Učení o evoluci představuje obvyklou teorii velkého třesku. Neexistuje však uspokojivé evoluční vysvětlení, které by po takovém údajném „velkém třesku“ objasnilo vznik vesmíru, hvězd i Sluneční soustavy bez příčiny. Učení o evoluci také diskutuje o sporech Galilea, ale uniká zde podstata celé věci. Církev převzala ptolemaiovský model a podle toho interpretovala Bibli. Sekulární obhájci tohoto modelu přesvědčili církevní vůdce, že Galileo je skutečně v rozporu s Biblí. Navíc k výuce ptolemaiovské astronomie byly použity (zneužity) verše, které pocházely často z Žalmů, tedy hebrejské poezie (na rozdíl od Genesis), a které zjevně nebyly určeny k výuce konkrétního kosmologického modelu. Uplatněny (zneužity) byly také další biblické pasáže k použití Země jako referenčního rámce, což je vědecky přesný postup.

  8. Kapitola 8: Učení o evoluci nám říká, že Země je stará miliardy let, a „dokládá“ to fosiliemi a radiometrickým datováním. Existují však důkazy, že mnohé horniny a fosilie vznikly katastrofickými procesy, což odpovídá biblickému rámci, který zahrnuje globální Potopu. Teorie radiometrického datování se opírá o několik neprověřitelných předpokladů o minulosti a metody se v praxi často ukázaly jako chybné, a dokonce i vzájemně si odporující. Devadesát procent metod, použitých k odhadu stáří Země, vykazuje věk mnohem mladší než ten, který uplatňuje Učení o evoluci.

  9. Kapitola 9: Živé organismy mají nesmírné množství složitých specifických informací kódovaných v DNA. Je zajímavé, že právě tímto kritériem by se mělo prokázat, že signál z vesmíru pochází z inteligentního zdroje. Samotná DNA je naprosto nejúčinnějším úložným/obnovovacím systémem ve vesmíru. Tyto uložené informace v sobě nesou plán všech enzymů nezbytných pro život a jsou receptem pro stavbu potřebných komplexních orgánů. Mezi ně patří také sonary delfínů a netopýrů a miniaturní motory pohánějící bičíky nebo vyrábějící molekulu ATP. Jsou daleko složitější než cokoli, co postavili lidé. Jiné struktury byly inspirací pro lidské vynálezy; například oko humra inspirovalo návrh rentgenového dalekohledu. Nakonec se ukazuje, že design je plně legitimním vysvětlením a jediným důvodem pro jeho odmítnutí je předpojatá víra v materialismus.


Stažením tohoto materiálu souhlasíte s následujícími podmínkami ohledně používání požadovaného materiálu: CMI vám uděluje nevýhradní, nepřenosnou licenci k tisku nebo stažení jedné (1) kopie díla chráněného autorskými právy. Dílo chráněné autorskými právy bude použito pouze pro nekomerční a osobní účely. Bez výslovného souhlasu společnosti Creation Ministries International Ltd. nesmíte připravovat, vyrábět, kopírovat, používat, propagovat, distribuovat nebo prodávat odvozené dílo od této práce chráněné autorskými právy. Musí být uděleno písemné schválení a nereagování nebude považováno za schválení. Společnost CMI si vyhrazuje všechna práva na dílo chráněné autorskými právy, která vám nejsou výslovně udělena. Všechna tato vyhrazená práva může vykonávat společnost CMI. Tato dohoda a všechny její interpretace jsou v souladu s právem státu Queensland v Austrálii. Jakýkoli spor vyplývající z této dohody bude řešen v souladu s právními předpisy Queenslandu a za soudy s příslušnou jurisdikcí a místem konání se budou považovat soudy v Queenslandu.
.